Jihočeši na Letné dostáli slovům trenéra Straky před samotným utkáním a na trávník AXA Areny rozhodně nenastoupili s pouze defenzivní taktikou. Oproti minulému utkání s Bohemkou ve vítězné sestavě trenér František Straka udělal jen jednu změnu, když v útoku dostal před Mrkvičkou od začátku přednost Mezlík.
Už po šesti minutách hry bylo v českobudějovickém vápně pořádně horko. Horváthův přetažený přímý kop totiž Křížek ve svých rukavicích neudržel a před dotírajícím Kladrubským možnou pohromu hasil až odkopem Horejš. Naopak Jihočeši se poprvé osmělili ve 12. min., kdy Šímův přímý kop z téměř třiceti metrů ale sparťanskou branku příliš neohrozil. Včasné obranné zákroky pak předvedli hostující Žižka před Kolářem a Hunal před Kuličem. Hostující celek se opět připomněl po více jak pětadvaceti minutách hry, kdy si po Mezlíkově střele Grigar připsal vůbec první zákrok v utkání. Následně Svátek přiťukl balon Vozábalovi, který ale z dobré pozice za velkým vápnem mířil mimo. Domácí fotbalisté měli míč častěji na svých kopačkách, kombinovali s balonem, ale jejich veškerá snaha postrádala finální část před zakončením. Pěkného momentu se tak diváci dočkali až ve 41. min., kdy po faulu Žižky na Koláře Horváth šikovně kroutil balon na vzdálenější tyč, ale gólman Křížek jeho pokus bez problému kryl. Domácí špílmachr hrál hlavní roli i v největší šanci Sparty v prvním poločase, která přišla až v jeho samotném závěru. Horváth se skrz českobudějovickou obranou dostal až před Křížka, kterého už také překonal, ale jeho střela skončila na tyči. Když se po odrazu od ní míč napříč bránou prošel po brankové čáře, hosté si mocně oddychli, že do kabin neodcházeli s jednobrankovým mankem.
Po přestávce Sparta vystřídala, když místo neviditelného záložníka Koláře do hry naskočil dlouhán Došek. Letenští v úvodu druhého poločasu hosty mírně zatlačili na jejich polovinu. Z vytvořené herní převahy se do zakončení málem dostal Matušovič, ale zabránit mu v tom u pravé tyče stačil Leština. Dvakrát na dostřel českobudějovické branky se posléze dostal Kladrubský. Nejdříve však trefil jen hradbu branících protihráčů a poté Křižkovu svatyni minul. Hru Jihočechů se kouč František Straka od 50. min. snažil oživit Plockem, od kterého si jistě sliboval rychlé průniky podél stran hřiště. Jenže naopak po straně hřiště Dynamo také zakrátko inkasovalo. Matušovičův centr z pravé strany ve vápně našel zcela osamoceného Horvátha a ten střelou pod břevno otevřel skóre utkání – 1:0. Na nepříznivé skóre hosté možná reagovali náhradou Mrkvičky za Mezlíka, ale střídání Hunala kvůli zranění už jistě bylo čárou přes rozpočet. Jihočeši totiž tak již půlhodiny před koncem utkání využili všechny možnosti střídání. Postupem času Pražané získávali stále větší herní převahu a dokázali být i nebezpeční. Jedním z nejaktivnějším Sparťanů byl střídající Kisel, ale do přímo vyložené šance se dostal Došek. Po ideálním předložení od Slepičky ale vysoký forvard poslal balon nad břevno. Libor Došek byl následně hromosvodem snad všech domácích akcí. Jeho souboje s brankářem Křížkem však vyznívaly vítězně pro českobudějovického gólmana. V 84. min. dokonce Zdeněk Křížek míč zachytával po předchozím ztlumení Doškovy střely až na brankové čáře. Už v samotném nastavení se Jihočeši mohli dočkat vyrovnání. Šímovu střelu z pravé strany ale Grigar vyrazil na roh. Na něj dokonce vyběhl i brankář hostů Křížek, který také nakonec byl posledním mužem, který se dotkl míče. Když jeho volej zamířil pouze na tribuny letenského stadionu, sudí Královec utkání ukončil.
Ohlasy trenérů
Michal Bílek (trenér Sparty): „S konečným výsledkem samozřejmě mohu být spokojený. V první půli jsme se ale příliš neprosadili, soupeř dobře bránil a bylo těžké si proti němu vytvořit nějakou vážnější situaci, kdy by se nám podařilo ohrozit jeho branku. Díky zlepšenému pohybu jsme se ale postupně do těch šancí začali dostávat, když Horváth trefil i tyč. Druhý poločas byl z naší strany již daleko lepší a nakonec Horváth rozhodl o našem vítězství.“
František Straka (trenér Dynama): „Do Prahy jsme přijeli s taktikou, abychom v začátku Spartu nenechali tolik hrát a aby se nedostala do tempa. Což se nám v prvním poločase i dařilo. Hráli jsem víceméně defenzivně, protože kdybychom na Letné sehráli otevřenou partii, tak by to vypadalo úplně jinak. Mrzí mě ale, že jsme Spatně umožnili dát ten rozhodující gól po naší individuální chybě, kde jsme ve středu hřiště zbytečně ztratili balon. Následně z toho byl protiútok a z něj jsme dostali gól. Paradoxně jsme si ale v závěru ještě ten bod mohli odvést, kdy se v šanci ocitl Petr Šíma.“
