Úvod podzimu se Dynamu nevydařil a na konci přestupního termínu sáhlo pro posilu do druholigového Sezimova Ústí. Odtud se pod Černou věž přesunul Petr Javorek. Výborným výkonem proti mistrovi z Plzně si vybojoval místo v základní sestavě, které až na jeden zápas, kdy absentoval kvůli žlutým kartám, nepustil. Tento mladý středopolař se v Dynamu uchytil a jak sám říká, rád by se zde zůstal i nadále.

Začátky v Novém Kníně, deset let v Příbrami a přesun do Slavie

Petře, svoji opravdovou fotbalovou kariéru jste začal v Příbrami. Jaké byly vaše fotbalové začátky?
K fotbalu mě přivedl můj táta, když mě spolu s mým o čtyři roky starším bratrem vzal na trénink u nás na vesnici v Novém Kníně. Poté jsem v devíti odešel do Příbrami, kde jsem vydržel do svých devatenácti let. Zde jsem také debutoval v první lize.

Petr Javorek

V Příbrami jste zůstal deset let a přes Xaverov jste se dostal do Slavie. Jak se zrodil tento přesun?
Když jsem se nedohodl v Příbrami, přestoupil jsem do Xaverova, kde se hrála druhá liga. I když tento klub z finančních důvodů po půl roce mého působení zanikl, vzpomínám na tuto štaci velmi rád, zejména kvůli trenérovi Klusáčkovi, který mě v Xaverově vedl a vzal si mě sebou do Slovácka. Přes Slovácko jsem se dostal do Kolína, který v té době hrál ČFL. Další rok se ale sestoupilo a já řešil další svojí budoucnost, protože jsem chtěl hrát vyšší soutěž než divizi. Měl jsem nabídku z Čáslavi, jež hrála druhou ligu. Dokonce mi osobně volal i nynější trenér Mladé Boleslavi pan Koubek, že má o mě zájem. Jenomže vztah mezi Kolínem a Čáslaví nebyl zrovna optimální a z přesunu sešlo. Takže mi můj manažer pan Stejskal, který se dobře znal s tehdejším sportovním ředitelem Slavie Šrámkem, dohodl juniorku Slavie.

Do A-týmu jste se ve Slavii nedostal. Měl jste nějakou šanci, že byste si mohl zahrát za sešívané českou nejvyšší soutěž?
Za juniorku Slavie jsem v prvním půlroce v mistrovských zápasech nechyběl ani minutu a vypadalo to, že bych mohl nastoupit do zimní přípravy s A-týmem. Ale bohužel jsem si poranil koleno a musel na operaci, která moji kariéru přibrzdila.

Pražané v období, kdy jste v klubu byl, hráli Ligu mistrů. Jak jste tenkrát prožíval, že vaši kamarádi z áčka se prohánějí po trávnících nejprestižnější klubové evropské soutěže?
Na domácí zápasy jsem se chodil dívat a moc jim fandil. Snažil jsem se, abych si tuto soutěž mohl v budoucnu taky zahrát. Kdo by nechtěl nastoupit na Emirate Stadium, že? (usmívá se)

Další sezonu jste odehrál v Hlučíně, na farmě sešívaných. To je trošku neobvyklé, mít farmu vzdálenou necelých 400 kilometrů, že?
Není to zcela běžné, abyste měli farmu tak daleko. Ale Slavia asi věděla, co dělá. Co já vím, tak do toho šla kvůli mládeži v Hlučíně, která je vyhlášená a jedna z nejlepších v republice.

Pomohlo vám všech 30 zápasů za Hlučín ve druhé lize v další kariéře?
Pokud nastupujete v základu a odehrajete všechny zápasy, tak vám to jenom pomůže. I když na druhou stranu musím přiznat, že vzdálenost od domova byla někdy problémem. Ale okusil jsem druhou nejvyšší soutěž u nás, tak se to dalo vydržet a rozhodně mi to pomohlo v kariéře.

Angažmá v Sezimově Ústí a nabídka z Dynama

Pak jste se přesunul do Sezimova Ústí. Jak jste se tenkrát dostal na Soukeník?
Jak jsem už zmiňoval tu vzdálenost, tak ta hrála velkou roli v tom, že už jsem dál působit v Hlučíně nechtěl. Dostal jsem nějaké nabídky z druhé ligy a ta nejzajímavější byla ze Sezimova Ústí, kterou jsem nakonec přijal a myslím si, že to byla správná volba.

Za vaší poměrně krátkou kariéru už jste působil v relativně mnoha klubech, ne?
To je pravda. Dá se říci, že každý rok jsem měnil působiště. Už jsem si také sám říkal, že by to chtělo se někde usadit a vydržet tam alespoň dva tři roky.

Po více než roce v Sezimáku jste zamířil do Dynama. Cítil jste, že byste se mohl v Budějovicích uchytit a hrát pravidelně Gambrinus ligu?

Javorek vstřelil v lize již dvě branky
Kdybych si nevěřil, tak nemá vůbec cenu do Budějovic chodit a hrát fotbal. Budějovicím jsem vděčný, že mi daly šanci hrát první ligu.

V únoru vám bylo 26 let. Neříkal jste si už sám, že by to chtělo se na stálo podívat do nejvyšší soutěže?
Ano, několikrát jsem nad tím přemýšlel. Co si budeme povídat, někdy je to i o štěstí, aby vám někdo právě dal tu šanci. To si myslím, že je to nejdůležitější.

Váš začátek byl hodně těžký. Dynamu se nevedlo a hostilo úřadujícího mistra z Plzně. Vy jste ale předvedl výborný výkon a byl jste jedním z nejlepších hráčů na hřišti. Myslíte, že právě tento zápas vám zajistil pevné místo v základní sestavě?
Tak nevím, jestli zrovna tento zápas mi zajistil základní sestavu, ale neříkám, že mi nepomohl do dalších zápasu. Ale pokud bych svojí kvalitu neprokazoval jak na trénincích, tak v zápase, asi bych těžko nastupoval.

Od přestupu do Dynama jste kromě jednoho duelu, kdy jste pykal za žluté karty, nevynechal ani minutu. Znamená to pro vás, že jste pro trenéra Cipra základním stavebním kamenem?
Určitě je to příjemné, že jsem odehrál kromě toho jednoho utkání všechny zápasy. Ale jestli jsem základní stavební kamen, na to se musíte zeptat trenéra.

V této sezoně jste vstřelil i dvě branky, jednu Baníku a druhou Slavii. Dokážete zpětně říci, která z nich byla důležitější?
Já osobně obě branky řadím na stejnou úroveň. V Ostravě znamenala cennou remízu s naším přímým konkurentem o záchranu. A se Slavií sice znamenala tři body, ale v té době se dá říct, že už jsme byli zachráněni.

Bral jste gól v síti Slavie trošku jako zadostiučinění, že jste tenkrát zde nedostal příliš šancí?
Určitě jsem měl o trochu zvýšenou motivaci, chtěl jsem podat co nejlepší výkon. Ale že bych ten gól bral jako zadostiučinění, to určitě ne. A kromě toho, ve Slavii se od mého ochodu hodně změnilo, takže jsem to ani tak nebral.

Skórovat jste mohl i proti vašemu mateřskému klubu – Příbrami. Ale hned v úvodu jste velkou šanci zahodil. Hodně vás to mrzelo?
To mě hodně mrzí. Na tento zápas jsem měl ještě větší motivaci, než proti Slavii. Z Příbrami jsem neodcházel zrovna v dobrém a moc jsem si přál Na Litavce vyhrát. Nakonec se nám to povedlo a jsem za to velmi rád.

Nepříjemná ztráta a další sezona

V tomto duelu jste přišel o zub. V jakém to bylo souboji a bylo hodně náročné zápas dohrát?
Bylo to v prvním poločase, kdy mě domácí Kraus ve vzdušném souboji trefil loktem do pusy a vyrazil mi zub. V prvním okamžiku to docela bolelo, poté to ustoupilo a zápas se dal v pohodě dohrát. Nejsem žádná panenka. (usmívá se)

Přijít o jeden zub je trošku netradiční, většinou se s ním ulomí i další. Co se stalo zvláštního ve vašem případě?
Zvláštního asi nic, jen ten jeden je ulomený, takže tam kousek zbyl. Ten druhý se jenom trochu viklá, takže to se časem narovná.

Petr Javorek slaví gól v síti Slavie

Ligovou záchranu jste si zajistili již čtyři kola před koncem. Dá se říci, který z tich především jarních zápasů byl klíčový?
Dá se říci, že když hrajete o záchranu, tak je pro vás každý zápas klíčový. Jdete do utkání s tím, že ho musíte zvládnou a urvat nějaké body. A obzvlášť domácí zápasy jsou hodně důležité a mělo by se v nich bodovat naplno. A nám se to většinou dařilo, a proto jsme už v klidu.

Ze Sezimova Ústí jste v Dynamu na hostování. Už víte, co bude v příští sezoně?
Hostování mám až do konce kalendářního roku 2012 a je ve smlouvě zanesena i opce. Ale uvidíme, co bude poté.

Vy osobně byste v černobílém dresu rád pokračoval?
Jak už jsem se zmínil, chtěl bych se někdy usadit na delší čas a proč ne zrovna v Českých Budějovicích. Jsme tu spokojený, klub pro nás vytváří ideální podmínky, vše je tu na vysoké úrovni. Takže když budu mít tu možnost, rád bych v Dynamu pokračoval.

Do Budějovic dojíždíte každý den z Příbrami. Nepřemýšlel jste o tom, že byste se na jih Čech přesunul?
Po sezoně bude dost času nad tímto přemýšlet. Teď se soustředím na poslední kola, ve kterých budeme chtít uspět a udělat co nejvíce bodů. Co se týče města, tak je určitě hezké, je zde mnoho památek a míst, kam by se dalo chodit. Takže by se mi tu líbilo. (zakončuje opět s úsměvem)