Fotbalisté Dynama se od začátku října museli obejít bez nejlepšího hráče loňské sezony, záložníka Petra Benáta, který v zápase s Kladnem utrpěl zranění kolene. Téměř tři měsíce po zranění se budějovický špílmachr začíná pomalu zapojovat do příprava a věří, že stihne start jarní části letošního ročníku Gambrinus ligy. "Musím to zaklepat, koleno drží a všechno zatím vypadá dobře," říká devětadvacetiletý středopolař Dynama.

Petře, o vašem zranění se toho hodně napsalo, shrňte prosím, jak všechno vlastně vypadalo?
V domácím zápase proti Kladnu jsem si 4. října zranil koleno. Následujících čtrnáct dnů jsme se rozhodl zkusit zranění léčit konzervativně a čekali jsme, co noha udělá, když bude mít klid. Koleno se nelepšilo, a tak jsem 20. října podstoupil operaci, která byla v dané chvíli nezbytná.

Jaká byla vlastně diagnóza vašeho zranění?
Měl jsem prasklý meniskus, což by nebylo ještě tak zlé a kvůli tomu bych tak dlouho mimo hru asi nebyl.  Vyšetření na magnetické rezonanci ale odhalilo ještě natržený zadní křížový vaz. Dva měsíce jsem měl fixovanou nohu, nosil ortézu a chodil jen o berlích. Až 17. prosince jsem ortézu sundal a mohl jsem začít pomalu cvičit.

V jaké fázi tréninku momentálně jste?
Hned toho 17. prosince jsem začal pomalu nohu rozhýbávat. Touto cestou bych chtěl moc poděkovat Tomáši Skrbkovi, který mi i během svátků pomohl s tréninkem a moc mi to pomohlo. Po Novém roce jsem začal také konečně běhat a více se hýbat. Každým dnem teď trénuji o něco více a snad do čtrnácti dnů začnu i s míčem.

A noha se zatím zdá v pohodě a nebo vás nějak limituje?
Musím to zaklepat, drží to zatím v pohodě. Koncem prosince jsem byl pro jistotu na další magnetické rezonanci a ta potvrdila, že koleno je v pohodě.

Přesto jste přes dva měsíce měl nuceně nohu v klidu, co jste celou dobu dělal?
S nohou jsem sice hýbat nemohl, přesto jsem si ale snažil udržet kondici. Chodil jsem hlavně do posilovny a pracoval na horní části těla. Myslím, že ze mně bude ještě nakonec pěkná bedna a mohl bych se přihlásit do nějaké kulturistické soutěže (s úsměvem).

Takže určitě potvrdíte, že vám fotbal asi chyběl, že?
Jistě, ta doba byla hrozně moc dlouhá. Chce to ale trpělivost a já si taky dávám spíš postupné cíle. Nejdřív jsem chtěl tu nohu aspoň trochu rozhýbat, tak jsem ji rozhýbal. Teď začínám pomalu běhat, pak už bych se chtěl přesunout na hřiště a absolvovat ty tréninky s ostatními hráči.

Věříte, že stihnete začátek ligy?
Nechci to zakřiknout, ale doufám, že bych to stihnout mohl. Že už začínám běhat, je dobrý příslib. Proti původním prognózám, že začnu někdy v březnu či dubnu, to pokračuje hodně dobře.

Určitě jste zaregistroval, že vzhledem k vašim problémům přišel do Dynama Rudolf Otepka. Typově podobný hráč. Berete ho jako konkurenci v základní sestavě?
To ukáže až čas, já jsem ale hlavně upřímně rád, že Ruda přišel. Je to totiž hráč, jakých v naší lize moc není. Já hrával třeba i s Pavlem Horváthem a žádný problém v tomto směru nebyl. Naopak jsme si výborně rozuměli. Ruda má v lize velké zkušenosti a myslím si, že pro nás bude hodně platným hráčem a že nám určitě pomůže.