I v šestatřiceti letech je nedílnou součástí českobudějovické sestavy. Nezdolný bojovník a oblíbený sympaťák Petr Benát odehrál na podzim všech šestnáct utkání a svými kvalitními výkony přispěl k příjemné čtvrté příčce po polovině soutěže. Kapitán Dynama nebude chybět na srazu mužstva po Novém roce, hráči se znovu sejdou 3. ledna.

Po podzimu máte stejně jako třetí Opava jednatřicet bodů, jste čtvrtí a na postup ztrácíte aktuálně dva body. Jak hodnotíte první půlku sezony?
V klubu i v kabině panuje s podzimem spokojenost. Neměli jsme dobrou přípravu, inkasovali jsme hodně branek. Zaměřili jsme se na defenzivu, góly jsme nedostávali a to vidím jako základ úspěšného podzimu. Zlom přišel dle mého asi v generálce s Jihlavou, kdy jsme se chtěli začít soustředit na poctivou defenzivu, ale padlo nám tam pět branek. Měli jsme sezení v kabině a nikdo vlastně nevěděl, co od nadcházející sezony čekat.

A byl z toho nakonec parádní podzim, do něhož jste skvěle odstartovali.
Povedený začátek, to byl další z klíčových momentů podzimu. Vyhráli jsme 2:0 v Třinci, i když ještě v 84. minutě byl stav bezbrankový. Na první výhru jsme navázali doma s Vítkovicemi a vezli jsme se na vítězné vlně vlastně celý podzim.

Věřil jste i vy jako bezbřehý optimista, že po nevyvedené letní přípravě může mužstvo takhle šlapat?
Abych se přiznal, tak tomu jsem nevěřil. Poslední, co mě trošku uklidňovalo, byla fráze, že když se nedaří v přípravě, že se bude dařit v soutěži. Těžko se věřilo tomu, že v přípravě budeme všechno prohrávat a v lize se to pak otočí.

Body jste sbírali zejména doma, na Střeleckém ostrově jste vyhráli všech sedm zápasů. Co říkáte této úžasné sérii?

Petr Benát v poháru se Spartou s Michalem Kadlecem
Je skvělé, že se nám doma takhle daří. Ani v Teplicích, když jsme hráli do posledního kola o poháry, se nám nepodařilo doma vše vyhrávat. Je to vidět i na Plzni nebo Spartě, že zůstat doma stoprocentní je obrovsky složité. I proto je naše série unikátní.

Vzhledem k podzimní tabulce vás možná ještě víc mohou mrzet ztracené body ze Sokolova a Vítkovic, v obou případech jste inkasovali v poslední minutě.
O tom se hodně mluví, ale já bych zůstal pokorný. Tyto body nás sice mohou mrzet, ale na druhou stranu jsme vyhráli několik těsných a vyrovnaných zápasů, kde jsme tyto body nahráli zpátky. Z devíti výher jsme pětkrát vyhráli o gól, což potvrzuje, jak je druhá liga vyrovnaná. Směrem k jaru si musíme pohlídat poslední minuty a rozhodnutý zápas nesmíme v závěru ztratit.

Právě těsné výhry ukazují sílu mužstva, souhlasíte?
Určitě. Musím říci, že když byl po poločase několikrát nerozhodný stav, tak nikdo nepanikařil. Tým zná svoji sílu a věřil si, což se ukazovalo zejména ke konci podzimu, kdy jsme zvládali těžká utkání.

Vy jste jako kapitán odehrál všech šestnáct podzimních duelů, vstřelil jste dvě branky a hrál jste podhrota i ve středu zálohy. Po celou první polovinu soutěže jste si udržel kvalitní výkony bez výkyvů.
Hodnocení sebe samého bych nechal na trenérech. Snažím se i v mém věku na sobě pracovat, abych v kabině nebyl jenom do počtu. Měl jsem možnost sedět v kabině s klukama, kteří svoji kariéru projeli, nebo mladí kluci, kteří dostali smlouvy a byli spokojení. Po dlouhé době přijdu do kabiny, kde na sobě všichni pracují. Z toho mám největší radost. Máme sraz hodinu před tréninkem a všichni posilují a makají, aby byli na víkend připraveni. To nás může posunout dál a je radost v takovém kolektivu pracovat.

A mohlo by vás to posunout až do první ligy, na kterou po podzimu ztrácíte dva body.
Jsme čtvrtí, ztrácíme dva body na postup. V této situaci by bylo špatné říci, že postoupit nechceme a chceme skončit do sedmého místa. Věřím, že během zimní přípravy uděláme další progres a na jaře budeme ještě lepší. Půjdeme zápas od zápasu a budeme hrát o nejvyšší příčky. Každý musí odmakat zápasy i tréninky naplno, aby měl čisté svědomí. To je nejdůležitější.

Do vašeho fotbalového života se naplno vměstnalo i trenérské řemeslo. Jak se vám daří skloubit kariéru profesionálního fotbalisty s trenérem malých nadějí?
Je to pro mě dost náročné. Nicméně od doby, kdy jsem se stal šéftrenérem přípravek na Dynamu, tak jsem naplno poznal systém, který je nastavený. A za ten půlrok jsem pracoval s mnoha trenéry a troufnu si říct, že s mnoha z nich jsme i kamarádi. Ať už je to Kuba Hric nebo Eliška Jášová, kteří mi pomohli, když jsem na podzim studoval v Praze přes týden trenérskou A licenci. Časově je to obtížné. Ráno máme trénink s áčkem, odpoledne řeším různé administrativní záležitosti a večer jedu na Složiště s dětmi. Mám toho dost, ale myslím si, že mi to následně usnadní přestup z profesionálního fotbalu do běžného života.

Musím být trpělivý a čekat na svou šanci, říká Patrik Švantner (5.12.2016)

Před nedávnem byl Patrik Švantner vyhlášen nejlepším hráčem 14. kola Juniorské ligy, když dvěma brankami otočil skóre utkání proti Jihlavě a svému týmu tak zařídil důležité tři body. Devatenáctiletý mladík má na svém kontě momentálně čtyři vstřelené góly a je tak nejlepším střelcem juniorského týmu Dynama.