Jindřich Kadula je dorostenecký reprezentant a nejmladší hráč, který nastoupil za A-tým Dynama v první lize. Minulý víkend se nadějný odchovanec Katovic zúčastnil dalšího reprezentačního kempu. V uplynulé sezoně se s kategorií U17 podíval na mistrovství Evropy i Světa. A patřil k základním kamenům týmu. Novou sezonu postoupil o věkovou kategorii výše a nyní reprezentuje Českou republiku U18. Kadula myslí i na vyšší mety. "Chci se v reprezentaci udržet pro další kategorie a pravidelně hrát ligu," říká mladý obounohý fotbalista.

Jakého turnaje jste se to vlastně zúčastnil?
Byl to Memoriál Václava Ježka, který se pořádá každoročně v České republice. Bývá to první akce v nové sezoně. Atmosféra byla přátelská a šlo o to, abychom si to spolu opět zkusili.

To je turnaj pro kategorii U18. Minulou sezonu jste byl na dvou šampionátech v sedmnáctce. Můžete za ní ještě hrát nebo jste už postoupil výš?
Věkově jsem už v osmnáctce, takže na sedmnáctku budu rád vzpomínat. I když jsem za starší dorost už nastupoval, tak jsem tam odteď jakoby oficiálně prvním rokem.

Na Memoriálu chyběl trenér kategorie U18 Csaplár. Proč s vámi nebyl?
Pan Csaplár byl se sedmnáctkou v Anglii, která má kvalifikační období. Bohužel se střetly termíny. Proto s námi výjimečně nebyl. Šlo o to, že sedmnáctka má důležitější hrací období.

Hodně fanoušků si myslelo, že vás bude trénovat pan Hřebík.
I na turnaji si lidé mysleli, že to tak je. Není to ale pravda. Pořád nás má na starosti pan Csaplár.

Trenér Hřebík se byl na vás podívat a údajně zašel i k vám do šatny.
Pan Hřebík tam byl na první dva zápasy. Musím říct, že do nás moc nezasahoval. Spíše se chtěl s námi seznámit, protože nás nezná. Na starosti nás měl asistent trenéra Csaplára pan Kohout, který nám dával pokyny a rady.

S kategorií U17 jste byl na mistrovství Evropy i Světa, které už lákají agenty z velkých klubů. Projevil o vás někdo zájem?
Samozřejmě jsem se o tomhle bavil se svým agentem. Dohodli jsme se, že zatím nebude něco takového řešit. Na podobné věci je ještě brzo a agent mě tím nechce zatěžovat.

Úvodní zápas na memoriálu jste prohráli s Francií 1:2. Jediný gól Česka jste dal vy, že?
Pravda je taková, že jsem u té gólové situace byl, ale míč se odrazil od spoluhráče. Gól byl sice připsán mě, ale já ho nedal. Gólu předcházel souboj o míč.

Druhý zápas jste porazili Ukrajinu 2:1. Jak těžký soupeř byla Ukrajina?
Utkání s Ukrajinou bylo lepší než s Francouzi. První poločas byl vyrovnaný. Věděli jsme, že musíme vyhrát, pokud jsme chtěli hrát o lepší umístění. Druhý poločas se nám podařil. Dali jsme dva góly a zápas otočili. I diváci nám tleskali a po utkání řekli, že se jim náš výkon líbil. Myslím si, že Ukrajinu jsme porazili zaslouženě.

V posledním utkání porazila Ukrajina 2:1 Francii a nastala zvláštní situace. Všichni jste měli tři body a stejné skóre. Jak se to vyřešilo?
Říkali jsme si, co se stane, když to takhle dopadne. Nevěřili jsme tomu, ale nakonec to tak bylo. Vyřešilo se to losem. Ve druhé skupině byli nejlepší Turci a losovali si soupeře pro finále. Na nás se bohužel neusmálo štěstí a hráli jsme o 5. místo s Maďarskem. Na druhou stranu jsme si alespoň zahráli se soupeřem, se kterým jsme ještě nehráli.

A jak zápas o 5. místo dopadl?
Maďary jsme porazili. Skončilo to 3:2 po penaltách. Nevídaně jsem nastoupil v útoku, protože se nám zranili útočníci. Myslím si, že jsem se s tím popasoval dobře.

Jaký byl průběh vašeho třetího zápasu za reprezentaci U18?
V utkání jsme prohrávali. Naštěstí jsme do konce prvního poločasu vyrovnali. Potom jsme si nechali dát druhý gól po standardní situaci. Celý druhý poločas jsme byli lepší a Maďarsko přehrávali. Hrálo se v Moravském Krumlově, kde nás táhli i fanoušci.

Vyhráli jste po penaltovém rozstřelu. Kopal jste také vy pokutový kop?
Na penaltu jsem šel a vyšlo to tak, že z toho byla vítězná trefa. (s úsměvem)

Hrálo se na jihu Moravy. Jaké byly atmosféry při utkáních?
Lidí chodilo na české poměry dost. Bylo i 500 diváků a na malém stadionu je to pěkné. Hráli jsme v Moravském Krumlově, Šardicích a Vyškově. Vyšlo nám i počasí. Poděkovat chci hotelu, kde jsme byli ubytovaní. Měli jsme veškerý komfort.

Hodně hráčů se ze sedmnáctky dostalo o kategorii výš. To je pro vás výhoda, když hrajete delší dobu spolu, že?
Samozřejmě. Hraje skoro celý tým. Je tam jen minimálně nováčků, které stejně známe. Partu máme výbornou už z minulých srazů.

V nominaci na šampionáty byl i další hráč Dynama Zdeněk Linhart. Nakonec se zranil a zůstal doma. Na memoriálu také nebyl.
Linči (Zdeněk Linhart – pozn. autora) na memoriálu bohužel nehrál. Byl dlouho zraněný a je mezi náhradníky. Reprezentační trenéři se mě na něho ptali. Zajímalo je, jak je na tom. Myslím si, že už je v optimální formě a že na příští sraz pojedeme spolu.

Jaké další plány máte s reprezentací U18?
Tento půlrok máme jen soustředění. Osmnáctka není v kvalifikačním období, takže nás čekají jen přátelské zápasy.

Reprezentační kategorie U19 už je hodně prestižní. Určitě máte za cíl se v reprezentační nominaci udržet a hrát i v dalších kategoriích, že?
Máte pravdu. Tenhle rok je jedním z nejdůležitějších. Můžu ukázat, co ve mně je. Můj cíl je se v osmnáctce ukázat a dostat se do U19. Tam bych chtěl patřit mezi tahouny týmu a doufám, že by pak mohla přijít i odměna.

Dynamo nedávno prodalo Milana Nitrianského, aby mělo vyrovnaný rozpočet. Za pár let byste mohl být vy tím hráčem, který bude mít pro Dynamo velkou cenu.
Nevím, zda bych to měl být zrovna já. Uvidíme. Po dorostu chci pravidelně nastupovat za A-tým a pokud možno, tak hrát dobře jak Nitri (Milan Nitrianský – pozn. autora). Kdyby to vyšlo a hrál jsem rok nebo rok a půl ligu, tak by mohla přijít zajímavá nabídka. Tam by už záleželo na klubu a manažerovi, jestli by se všechny strany dohodly.

Máte za sebou dost zkušeností a v Dynamu jste v dorostu kapitánem. Cítíte na sebe tlak?
Určitě je na mě po těch reprezentačních akcích kladen větší tlak. Oproti klukům v Dynamu jsem získal zase jiné zkušenosti, ale jsme tým a nějaké šťouchání od spoluhráčů v Dynamu není. Naopak mi kluci věří a já se jim to snažím vrátit na hřišti.

Dorost bez vás remízoval v Opavě. Měl jste zprávy, jak zápas vypadal?
Samozřejmě jsem byl se spoluhráči v kontaktu. Na jednu stranu je pěkné, že jsme ještě neprohráli. Bohužel nám chybí i vítězství. Čtyři body po čtyřech kolech nejsou špatné, ale určitě máme na víc. Věděl jsem, kdo dával gól i sestavu.

Nyní vás čeká doma Brno, které je v tabulce pod Dynamem. Určitě myslíte na tři body.
S Brnem nebereme nic jiného než vítězství. Máme sehraný tým a věřím, že je porazíme. Doma se nám hraje lépe a uděláme vše pro to, abychom vyhráli.

Hrajete pravidelně za dorost a v uplynulé sezoně jste byl několikrát i s A-týmem. Jak je to letos?
V přípravě jsem byl s áčkem. Bohužel se mu v lize nedaří a trenér dává šanci zkušenějším hráčům. Jsem v dorostu a soustředím se na výkony tam, protože za U19 budu hrát ještě dva roky.

Co říkáte na aktuální dění v A-týmu. Pravděpodobně přijde nový trenér.
Doufám, že to přinese úspěch. Jestli přijde nový trenér, tak snad pomůže a kluci vybojují s Ostravou tři body.

V poháru se Dynamo střetne s třetiligovým Královým Dvorem. Nemáte informace, že byste si za A-tým zahrál v Ondrášovka Cupu?
O tom vůbec nevím. S trenérem jsem si jen volal, co bylo na reprezentaci. Uvidím na tréninku. Třeba to vyjde.

Když se vrátíme k dorostu, tak Dynamo změnilo post asistenta pana Tobiáše. Místo Frantíka je u týmu Dvořák.
Pan Frantík neměl tolik času kvůli svému zaměstnání. Pan Dvořák je zaměstnanec Dynama, má nám co dát a má na nás čas. Proto si ho pan Tobiáš vzal k sobě.

Trenéři vám připravili pro letní přípravu zpestření. Absolvovali jste i hodiny gymnastiky.
Příprava byla výborná. Dynamo má jedno z nejlepších zázemí. Měli jsme výplně gymnastikou a další věci. Je to pro nás odreagování a na druhou stranu i věc, která nám v lize pomůže. Nejvíce nám to pomáhá v trénování odrazové síly a rychlosti. Všichni hráči si přípravu pochvalovali.