V úvodu ligové sezony sice vedl 1. FC Slovácko, nyní ale usedá na lavičku A-týmu Dynama České Budějovice. Prachatický rodák Miroslav Soukup se po odvolání Františka Cipra stal novým hlavním koučem ligového A-týmu, který povede s asistenty Martinem Vozábalem a Pavolem Švantnerem.

Trenére, jak probíhal váš příchod do Dynama?
K prvnímu kontaktu došlo v průběhu tohoto týdne a v podstatě včera nabrala jednání větších otáček. Tým jsem viděl již v pohárovém zápase v Domažlicích, i když v tu dobu ještě nebylo jisté, že budu tady. Měl jsem čas, tak jsem se tam byl podívat. Až včera jsem si sednul s panem Poborským a Jirkou Kotrbou a bavili jsme se konkrétně již bavili o tom mém příchodu. Včera odpoledne jsme si zatelefonovali a bylo mi sděleno, že klub souhlasí s podmínkami a že mám dnes přijet a podepsat smlouvu.

Bylo pro vás potěšující, že jste dostal nabídku vést budějovický klub?
Jestliže vám dá někdo důvěru trénovat ligový klub, tak je to samozřejmě potěšující. Vidíte, že u těch lidí máte nějakou důvěru a že mají vůli o vás vůbec přemýšlet jako o vhodném kandidátovi. Já se tady navíc narodil, k tomuto regionu mám vztah a o to více je to pro mě zavazující. Na Moravě jsem pracoval dva a půl roku a nějaké vztahy jsem si tam samozřejmě také vytvořil, ale pořád jsem byl braný tak, že jsem se tam nenarodil. Tady jsem doma, na Dynamu jsem v minulosti rok pracoval, takže znám i místní prostředí. Přitom moje profesní kariéra byla směřovaná od toho roku 2000 spíše na Moravu nebo do zahraničí, o to více je teď zavazující, když přicházím do Dynama.

Jste Jihočech, tak i z tohoto pohledu je pro vás angažmá v Dynamu prestižní?
Přestože jsme se Slováckem Dynamo v posledních letech doma poráželi a z výher a zisku bodů jsem měl vždy velkou radost, tak samozřejmě jsem možná trochu potajmu sledoval, jak se Dynamu v lize daří a jak si stojí v tabulce. Nikdy jsem se samozřejmě netajil ani tím, že jedním z prvních lidí, který mi otevřel dveře do velkého fotbalu, byl Jirka Kotrba. Ten mě kdysi vybral jako asistenta do Sparty. K němu mám trochu jiný vztah i z toho pohledu, že on byl takový můj učitel ve velkém fotbalu. Naší největší snahou ale teď musí být to, abychom nebyli na takové příčce tabulky, na které teď momentálně jsme.

Nemáte obavy z toho, že přicházíte do týmu, který je poslední v tabulce?
Těžko se mohu srovnávat s trenéry jako je třeba František Komňacký nebo František Cipro. Těžko se s takovými trenéry mohu porovnávat. Já mám odtrénováno sedmdesát reprezentačních zápasů a šedesát osm zápasů v první lize. Těžko mohu očekávat, že půjdu do týmu, kterému se daří. Vždyť takový tým přece nebude nikdy odvolávat a vyměňovat trenéra. Já si umím představit, že přijdu do týmu, kde bude chtít vedení něco změnit a kde je třeba zrovna nějaká složitá situace, jako je to teď v Dynamu. Vůbec jsem se nedíval na to, že je Dynamo poslední. Byl jsem rád, že jsem dostal důvěru, abych týmu pomohl a jsem rád, že tady mohu nyní být.

Nebude problémem, že nastupujete k týmu v rozjeté sezoně?
Samozřejmě je lepší, když trenér může tým převzít mezi sezónami nebo alespoň v zimní pauze, kdy je na všechno více času. Například tady v Dynamu jsem ale zachraňoval ligový dorost a například ve Slovácku jsem k týmu přišel na posledních pět kol, kdy klub odvolal Pepu Mazuru a já musel bezpodmínečně vyhrát minimálně dva zápasy. Takže podobné zkušenosti již mám. Všem mohu slíbit, že se budu snažit udělat vše pro to, abychom se od toho dna tabulky co nejdříve odrazili. Byl bych rád, kdyby fanoušci a všichni lidé, co Dynamu přejí, aby tomu věřili, podporovali nás a zůstali nám věrní.

Za asistenty jste si vybral Martina Vozábala a Pavola Švantnera. Co vás k tomu vedlo?
Vedení Dynama odvolalo prakticky celý realizační tým, nejen trenéra Cipra. Dostal jsem samozřejmě tedy možnost vybrat si asistenty a spolupracovníky do tohoto týmu. Nemám vůbec nic proti Jirkovi Lerchovi, dlouho se znám i s Petrem Skálou, ale když jsem měl tu možnost vybrat si spolupracovníky, tak jsem si vybral Martina Vozábala a Pavola Švantnera. Voziho znám velmi dobře, vím, co od něj mohu očekávat a navíc nyní jak vede juniorku a farmu, tak jsou na něj jen ty úplně nejlepší reference. Pavola znám také z působení tady v Dynamu. Vím, že je to hodně pracovitý, pozitivní a hodný kluk. Myslím, že bude určitě lepší, když do týmu přijdeme jako tři noví lidé a ne jako jeden hlavní trenér.

Dají se očekávat také změny v hráčském kádru?
O hráčském kádru jsme se samozřejmě bavili a ještě bavit budeme. Vedení klubu za mnou přišlo právě i s otázkou ohledně posílení kádru. Každopádně ale nejsem typ trenéra, který by chtěl dělat nějaké ukvapené kroky. Samozřejmě chci ten tým nějak poznat, ale to nemění nic na tom, že nezastavíme přestupní období. Musíme si jasně pojmenovat, kde je v tom týmu největší slabina, jestli tam máme nějaké špatné věci. Na druhou stranu, pokud má někdo přijít, tak to musí být fotbalista, u kterého se všichni shodneme na tom, že je to hráč, který bude okamžitě do základní sestavy a který bude opravdovou posilou. Nějaké větší změny pak připadají samozřejmě až na delší volno, jako je třeba zimní pauza. Rozhodně si ale myslím, že tenhle tým má kvalitu na to, aby byl na lepších místech. Tým, který dá za poločas dva góly v Boleslavi, skóruje i na Spartě, kde hraje vyrovnaný zápas, nemůže být prostě slabý. Hráči potřebují jen nějak nabudit, od něčeho se odrazit, a to bude ten náš největší momentální úkol.

Je přeci jen nějaký post, kde by tým potřeboval posílit?
Musíme si uvědomit, jaké postavení na fotbalovém trhu mají týmy jako Dynamo, Slovácko, Příbram, Hradec a další. Musíme si umět říci, že jsou to týmy, které bojují dvacet kol o záchranu a pak jsou týmy, které jsou na tom třeba lépe nebo hůře. Někdo hraje v menším klidu, někdo zase ve větším klidu. Všichni hráči týmu mají určitou úroveň. Kdyby měli úroveň nadprůměrnou a nebo špičkovou, tak prostě nebudou v Dynamu. To si musíme všichni uvědomit. Místo Dynama by byli v Plzni, ve Spartě nebo v zahraničí. My prostě pracujeme s nějakým hráčským materiálem, kterému jsme věřili a na který jsme měli finanční prostředky. I u těchto hráčů je ta sportovní forma někdy vyšší a někdy zase nižší. Z toho se pak odvíjejí výsledky.

Co očekáváte od Tomáše Řepky, který je často považovaný za složitou osobnost?
Netuším, jestli je Tomáš Řepka složitá osobnost. Nikdy jsem ho netrénoval a momentálně nevím, co od něj můžu čekat. Záleží na něm, zda si uvědomí svojí roli v mužstvu a jestli bude pro tým prospěšný. Když sem v zimě přišel, tu roli přesně splnil, všichni s ním byli spokojení a nikdo proti němu neřekl jediné špatné slovo. On ale není stroj, je to lidská bytost, která může mít třeba někdy nějaké svoje problémy nebo nějaké období, kdy se mu tolik nedaří. Určitě nebudu odepisovat nikoho, aniž bych mu dal šanci. Dám mu prostor k tomu, aby ukázal, že ta nepovedená etapa, kterou nyní prochází, je už pryč a že to všechno hodil za hlavu.

Teď je aktuálně reprezentační pauza a po ní hraje Dynamo doma s Duklou. Bude to ten zápas, který tým nastartuje?
Všichni si samozřejmě přejeme, aby zápas s Duklou byl pro nás odrazovým můstkem. Těžko si můžeme v naší situaci dávat jiné cíle než zisk tří bodů. Ale v tuhle chvíli opravdu nemá smysl řešit naše zápasy s Duklou, pak Příbramí a potom třeba Teplicemi. Liga se hraje na třicet zápasů a zajíci se počítají až po honu. Dynamo mělo extrémně těžký los v úvodu sezony, kde hrálo s Olomoucí, Boleslaví, Spartou a Libercem. Pokud by ty zápasy byly rozmělněné do celé sezony, tak by nikdo neřešil, že se s těmi týmy prohrálo, ale když se to hrálo takto za sebou, tak to samozřejmě tým hodně srazilo.

S jakým osobním cílem do Dynama přicházíte?
Je pravda, že zkušeností mám více s reprezentačními týmy. Přesto když se dívám na svoje předchozí působení, tak si myslím, že mojí největší předností je, že jsem držák. V Brně jsem vydržel tři roky, v Uherském Hradišti dva a půl roku. Ty kluby si vždy našly nějaké důvody, proč si mě tam nechávaly. Věřím, že se mi bude dařit i tady v Budějovicích a že klub nebude mít důvody mě po půl roce nebo po roce vyhazovat..