V prosinci absolvoval operaci kolene, pak ho čekaly dlouhé měsíce po rehabilitacích a v posilovně. Teď už dvaatřicetiletý Michal Klesa nohu zatěžuje a 21. června naskočí do přípravy s Dynamem. V půlce července by měl být 100% fit, smlouvu na jihu Čech však zatím nemá.

V prosinci jste absolvoval operaci kolene, po které vás čekala dlouhá pauza. Proběhla operace bez problémů a i následná rekonvalescence jde podle plánů?
Operace asi proběhla v pohodě. Náš doktor Martin Held mě dostal k primáři Hospodárovi do nemocnice na Malvazinkách, který je považován za jednoho z nejlepších na kolena. Po všech kontrolách, co jsem absolvoval, tak všechno vypadá, že by koleno mělo držet.

Jak pak probíhala následná rehabilitace? Hned jste se přesunul na jih Čech?
Ne, základní rehabilitace probíhala na klinice na Malvazinkách, kde jsem chodil na vodoléčbu, magnetoterapii nebo laser. Další fázi, kdy už jsem začal cvičit, jsem si zařídil u mé švagrové fyzioterapeutce Evě Baranové v Hradci Králové, kde jsem s ní den co den dvakrát denně makal. To mi v začátku strašně moc pomohlo. Myslel jsem, že tam strávím víc času, ale bohužel to neklaplo. Od března jsem byl až do současnosti zavřený ve fitku. Ze začátku se mnou chodil Míra Plocek, za což bych mu chtěl moc poděkovat, jelikož to pro mě bylo hrozně ubíjející. Pak jsme se tam potkávali i s Jindrou Kadulou, kterého operovali o den dříve, ale měl jiný plán. Já jsem měl ale asi opatrnějšího doktora, protože Kady dělal všechno daleko rychleji.

Michal Klesa v jeho posledním utkání proti Baníku

A co váš aktuální stav? Kdy vidíte možnost, že byste začal naplno trénovat?
Před dvěma týdny jsem byl na poslední kontrole u doktora, který mi řekl, že noha vypadá v pohodě a mám pokračovat ve svém plánu. Postupně si mám přidávat schody a další podobná cvičení. A sedm měsíců od operace, což vychází na půlku července, bych mohl začít normálně trénovat.

Na začátku přípravy tedy budete s Dynamem trénovat v nějakém omezeném režimu?
Začnu 21. června s týmem, ale budu trénovat v nějaké oddělené skupině. Do půlky července na hřiště asi nepůjdu. Chtěl bych dodržet to, co mám od doktora.

Druhá liga začíná první víkend v srpnu. Existuje šance, že byste naskočil už od prvního kola?
Těžko říct, v jakém budu stádiu. Po dlouhé pauze a krátkém tréninku by to bylo možná horší než lepší. Ale to se vše uvidí. Zatím jsem rád, že za dobu, co nohu zatěžuji, tak ani jednou nenatekla.

Po psychické stránce jste již naznačoval, že dlouhé měsíce nebyly nic extra. Co bylo pro vás nejhorší?
Ani mi nedělalo problém se přinutit, spíš mě ničil stereotyp. Nikdy jsem posilovnu nemiloval. Tím neříkám, že jsem do ní nechodil. Ta k fotbalu patří. Ale tři měsíce ve fitku, pořád podobné cvičení, to bylo hrozně ubíjející. Mrzí mě, že jsem ještě třeba do dubna nemohl být u mé švagrové. Trénoval jsem tam i s Jirkou Lindrem, gólmanem Hradce. Nicméně jsem to musel zvládnout sám a hodně mi pomohl Míra.

Průběh jara jste sledoval. Kde byla podle vás příčina sestupu?
Říká se, že za tím byla kvalita kádru. Mně se to těžko hodnotí. Viděl jsem všechny zápasy, ale nechci kluky kritizovat, protože jsem na hřišti nebyl a nemohl jim pomoct. Je asi pravda, že kádr byl na jaře slabší než na podzim, ale pořád si myslím, že kvalita mužstva byla na to, abychom uhráli víc bodů. Pak se prohrály i vyhrané zápasy a už to bylo. Největší problém byl v tom, že jsme dostávali hrozně moc gólů. Nejde dostávat každý zápas skoro tři góly, to se pak těžko hraje.

V nedávném rozhovoru generální manažer Martin Vozábal prozradil, že jednání s vámi o nové smlouvě pokračují poté, co jste se v březnu na podmínkách nedohodli. Jaká je aktuální situace?

Michal Klesa před zápasem v Brně
Já jsem před sebou nikdy žádný návrh smlouvy neměl, tím pádem nemůžu říct, že jsem se nedohodl. Při posledním jednání mi bylo řečeno, že zájem o mě je, ale je snížený rozpočet a momentálně se nevejdu do rozpočtu na výplaty. S tím, že se uvidí, co bude v červnu. Ale nerad slyším nebo se dočtu, že jsme se nedohodli, když jsem žádnou smlouvu nikdy před sebou neměl.

Vy máte zájem v Dynamu pokračovat?
Vozimu jsem to říkal už v březnu, že bych tady rád pokračoval a i Dynamu vrátil to, že za celou dobu, kdy jsem byl zraněný, tak nebyl sebemenší problém, že by mi třeba nepřišly peníze. Za to jsem vděčný, ne všude to takhle chodí. Rád bych zůstal, ale uvidíme, co bude dál.

Přemýšlel jste už i o jiných variantách?
Neříkám, že jsem vsadil na jednu kartu, ale byl jsem rozhodnutý tak, že nejprve chci jednat s Dynamem a pak bych si hledal až něco jiného. Bohužel jsem ve stádiu, kdy se budu muset po něčem porozhlédnout. Ani nevím, jestli bych chtěl pokračovat někde v Čechách jinde než v Budějovicích. Během tří týdnů se to musí rozhodnout. Nechci se dozvědět na konci června, že si mám něco hledat. Bohužel to spěje k tomu, že do začátku přípravy se nic nedozvím.

Dynamo čeká po roce opět boj ve druhé lize, navíc s omlazeným kádrem. Bude to o to těžší?
Viděli jsme předloňskou sezonu, jaký tady byl tým a jaké jsme přesto měli starosti. S omlazeným kádrem to asi nebude taková sezona jako tehdy. Ale možná se pletu. Třeba si to sedne a sezona bude úspěšná. Můj názor je, že klukům z dorostu by se lépe naskakovalo do velkého fotbalu v první lize než ve druhé, kde je to spíš o bojovnosti než o fotbalovosti. Spousta klubů má hru založenou na extrémním důrazu, což mladým klukům nemusí sedět. Ale třeba se pletu a příští rok bude daleko klidnější než předloni.

Může být pro tým snazší, že klub nevyhlásil za cíl postup, tím pádem tlak nebude takový jako v minulé druholigové sezoně?
Jakmile jsi na hřišti, tak vždycky chceš vyhrát. I když má teď Dynamo finanční problémy, tak pořád do ligy patří a myslím si, že by byla škoda, kdyby se nepokusilo vrátit do ní hned tento rok. Čím déle je klub ve druhé lize, tím větší má problémy s návratem. Vidíme to na příkladu Zlínu, který se sice asi dostane do ligy ze třetího místa, ale jak dlouho mu trval návrat mezi elitu.

Tomáš Janoch za U19: Snad jsme alespoň trochu zlepšili reputaci (11.6.2015)

Byl jedním z nejvytrvalejších členů sestavy U19. Odehrál téměř všechny zápasy a navíc nastupoval i za Juniorku. Po zranění kapitána, převzal pásku a dál táhl kluky k vítězství. Jenže jak sám říká: série byla úžasná, ale jednou skončit musela. Časem totiž chyběl náboj i zápal do hry a začala se projevovat únava. Přesto věří, že se na jejich sérii 20 zápasů dlouho nezapomene a dlouho se něco podobného jinému týmu nepodaří. Na spoluhráče, kteří se dostali do áčka je hrdý a přeje jim úspěch. Jako pravý kapitán.