Č e s k é   B u d ě j o v i c e - Poslední domácí utkání v rámci sezóny 2004/05 sehrála dnes juniorka Dynama České Budějovice. Loučení proběhlo nezvykle na Střeleckém ostrově. Po hřišti na Borku a TCM Mladé to byl tedy již třetí stadion, na kterém hrála letos rezerva Dynama svůj zápas. To vše ale není tak podstatné. Důležitější je momentální postavení v tabulce, které není zrovna pohodové. Již pár pátků je jasné, že juniorka bude bojovat o záchranu, výchozí postavení pro poslední dva zápasy ČFL ale rozhodně není růžové. „Chtěli jsme uhrát tři body. Takhle máme před posledními dvěma koly nůž na krku,“ přibližuje situaci Jakub Skála.
Proti B-týmu Hradce Králové se mladý brankář dokázal zaskvět několika skvělými zákroky, jimiž držel svůj tým stále ve hře. „Hradec byl vlastně celou sezónu v tabulce pod námi. Poslední dobou se jim ale daří. Tady jenom ukázali, že jsou kvalitní manšaft v čele s Podhajským, který dneska svůj tým podržel,“ chválí po zápase Jakub soupeře. Stejně jako diváci však mohl talentovaný gólman pouze koukat na překvapivý gól hostujícího Plašila: „Byl to míč za obránce. Já jsem šel dopředu, abych mu zmenšil úhel. On to potom udělal velice chytře.“ Chválou na střelu na kterou nestačil zareagovat nešetří blonďatý hráč ani posléze: „Chytrost Plašila se projevila.“

Další moment, kdy nejednomu divákovi zatrnulo se odehrál ve druhém poločase. Jeden z Hradeckých hráčů centroval od postranní čáry. Trajektorie dráhy míče však byla taková, že balón mířil přesně do horního růžku Skálovy brány. Hodně úsilí musel Jakub vynaložit, aby míč neskočil za brankovou čarou. Při zákroku dokonce narazil zády nebezpečně do brankové konstrukce. „Couval jsem na centr a neuvědomil jsem si, že jsem na tyčce. Naštěstí to dobře dopadlo. Podařilo se mi balón udržet celou dobu ve hře,“ vrací se k momentu hlavní aktér.

Téměř půl hodiny muselo Béčko hrát proti přesile. Přesněji od 66. minuty, kdy byl bez předchozího napomínání vyloučen Tomáš Maruška. „Když jsme hráli v deseti, tak jsme měli vlastně největší tlak,“ přiznává Jakub. „Červená karta to ale neměla být. Souběžně s Márou (Tomášem Maruškou) tam dobíhal ještě Kupy (Tomáš Kupka). Červenou kartu rozhodčí nemusel dávat,“ považuje i nadále vyloučení svého spoluhráče za hodně přísné. „Faul to byl, ale rozhodně ne na červenou kartu,“ dodá brankář ještě na závěr svůj objektivní pohled.

Slova svého syna, který kráčí v otcových šlépějích, potvrdil i ing. Petr Skála: „Horší jsme určitě nebyli. Dokázali jsme si vytvořit tlak i v deseti lidech.“ Po zápase neopomněl trenér juniorky vzpomenout také klimatické podmínky, ve kterých se utkání odehrálo. Až třicetistupňové vedro se dalo naměřit ve stínu. Hráčům tak hrozila dehydratace. Pití tedy hráčům podával každý, kdo se nepohyboval zrovna na trávníku. „Musel jsem střídat Jirku Peroutku. Točila se mu hlava a brněly ho prsty,“ vysvětluje trenér brzké střídání Jiřího Peroutky, jenž se potýkal se zdravotními problémy.

Po závěrečném hvizdu trenér pochválil také všechny pendly, kteří byli ochotni vypomoci juniorce v záchranářských bojích: „Hráči z Áčka mají mít dovolenou. Je tu určitá dohoda. Kluci potřebují dovolenou a já to plně chápu. Nebylo jednoduché pro ně dneska jít hrát za Béčko. Z Liberce se vrátili až večer.“ Při děkovném výčtu neopomene bývalý gólman zmínit Matěje Krajčíka. Přestože se z tribun na tohoto hráče ozývalo dost ostrých slov, trenér byl s jeho výkonem spokojen: „Krajčík nedal šance a lidi ho proto odsoudili. Dokázal se ale do těch šancí dostat.“ Před sebou má juniorka ještě dvě kola. A zbraně ještě rozhodně nikdo neskládá. „Cesta ven je vždycky. Naše šance se ale zmenšily. Bojím se, aby nás nemrzela inkasovaná branka ve Strakonicích, kdy jsme přišli o vítězství v poslední minutě,“ je si vědom postavení svého týmu v tabulce kouč.