Jakožto neúnavný dříč permanentně rýsoval podél levé postranní čáry jednu přímku za druhou. V závěru ho již chytaly křeče a musel být i krátce ošetřen mimo trávník. Nebylo to však tím, že by neměl rtuťovitý záložník dobře natrénováno. Bylo to prostě tím, že všichni hráči si v zápase s Drnovicemi sáhli na dno – stejně tak i Jaromír Plocek. “Jsme strašně šťastni, že se nám to po dlouhé době povedlo. Vyhráli jsme a je to opravdu skvělé,“ chrlil ze sebe prostovlasý rychlonožka, jakoby snad spěchal na vlak. Na jeho tváři byla jasně patrná spokojenost. Stejně tak i z jeho slov, které létaly mix-zónou jako náboje ze samopalu. “Už poslední domácí zápasy jsme sehrál dobře, ale prostě se nám nepodařilo vyhrát. Přiznávám, že v Boleslavi jsme hráli opravdu špatně a celkem po zásluze prohráli. Jinak se ale naše výkony rozhodně lepší,“ mne si ruce opora Dynama.O důležitosti sobotního utkání asi nebylo třeba přílišných řečí. Šestibodový zápas mohl v případě neúspěchu domácích hodně napovědět o jejich dalším účinkování v nejvyšší soutěži. “Prostě jsme si řekli, že musíme stoprocentně zvítězit. Nic jiného jsme si ani na vteřinu nepřipustili. Jsme strašně moc rádi, že se to povedlo. Kdyby tomu bylo naopak, asi by se situace dosti zkomplikovala a šance na záchranu by se opět o něco zmenšily,“ byl si Plocek stejně jako jeho spoluhráči vědom vážnosti víkendového zápasu.
Jihočeši vstoupili do důležitého boje až přespříliš nervózně a na jejich kopačky se často vkrádaly nepřesnosti. “Pochopitelně určitá nervozita tam byla, ale to je naprosto normální. Hrajeme o první ligu, kterou chceme pro Budějovice zachránit. Vůbec si nesmíme připustit, že bychom mohli spadnout. Uděláme pro záchranu vše,“ burcuje s nezdolným apelem ve svém hlase záložník, jenž začínal s velkým fotbalem v Plzni. Krom toho, že neúnavně zásoboval své spoluhráče vysokými balony do vápna, dokázal ve 40. minutě otevřít skóre zápasu. Jako sám voják v poli si musel připadat při centrovaném míči v soupeřově velkém čtverci. Po krkolomné otočce, kdy si pustil míč mezi nohama zacílil za Burešova záda. “Zpracoval jsem nastřelený balon, obhodil si hráče a pouze napálil míč. Nešlo o nic jiného. Tam nebylo místo pro žádnou techniku nebo umísťování, prostě dát ránu, aby to prošlo. Nakonec to tam tedy spadlo a jsem za to velice rád,“ usmívá se šťastný střelec.
Jak bylo již zmíněno, proti Drnovicím se na lavičku Dynama České Budějovice poprvé po svém příchodu do mužstvu postavil František Cipro. I to je podle Plocka jedna z příčin sobotního tříbodového zisku. “Vždy, když přijde nový trenér, přinese do mužstva impuls, novou motivaci či pozmění styl hry,“ potvrzuje staré známe pravidlo o oživení týmu autor úvodní trefy utkání. Nikterak však nechce při srovnání s novým lodivodem házet vinu na odvolaného trenéra Roberta Žáka. “To rozhodně ne. Za to prostě kouč Žák nemohl. Za to, jak jsme hráli a do jaké jsme se dostali situace, jsme mohli jedině my a nikdo jiný,“ sype popel na hlavu svou i svých souputníku čiperný středopolař. “Bylo a je to stále pouze na nás. Vše záleží na tom, jak k tomu přistoupíme. My se prostě o záchranu popereme, o tom není sporu. Dnes se k nám konečně trochu přiklonilo štěstí, které nám možná v minulých zápasech chybělo. Doufejme, že to takhle vydrží,“ neodpustí si na závěr Jaromír Plocek tradiční vzývání pověstné a tak vratké přízně paní Štěstěny.
Nejprve se z tunelu vedoucího z trávníku k šatnám dlouho ozýval pouze kašel připomínající dávení vyčerpaného atleta. Mělo to být jakési předznamenání, že přichází střelec rozhodující trefy utkání Jan Gruber. Proč ten kašel? “Vždycky, když si takhle sáhnu úplně na dno, tak poté trochu kašlu. Poslední dobou je to hodně často,“ bonmotoval s úsměvem svou momentální indispozici hrdina zápasu. Svým prohlášením jen umocnil slova o těžkém zápase a nervy drásající koncovce. “Bylo to opravdu velice těžké a myslím si, že jsme na hřišti nechali všechno. Vyplatilo se nám to a jsme hrozně moc spokojeni a šťastni, že jsme vyhráli,“ radoval se bezprostředně po utkání útočně laděný záložník. Těsné vítězství v poměru 2:1 skutečně nepřišlo na svět jako hrášek z lusku. To i přestože Drnovice si v zápase vytvořily snad jednu či dvě vážnější šance, při níž vyvedly z poklidu českobudějovického brankáře Filipka. Po jedné z nich však padl z kopačky Macháně v 67. minutě vyrovnávací gól. “Pokud se nepletu, tak Drnovice vystřelily za celý zápas jedinkrát na branku. K naší smůle z toho byl bohužel gól. Něco takového my prostě neumíme. Je to veliká škoda,“ povzdechl si Gruber, který označil soupeřovo vyrovnání za důležitý a zejména varovný okamžik. “Po tom gólu jsme byli trochu psychicky dole, ale poté, co to z nás částečně opadlo, jsme byli ještě více motivováni strhnout vedení zpět na svou stranu. Dokázali jsme se tedy vymanit z problému a nakonec jsme to zvládli,“ neskrývá nadšení nad úspěchem ofenzivní dříč.
Prakticky po dobu celého zápasu měli míč na kopačkách domácí borci. Moravané se spoléhali na chyby v českobudějovické rozehrávce a na z nich pramenící brejky. Drnovičtí dokázali párkrát rychlým přechodem do útoku či závarem na hranici šestnáctky zamotat domácí defenzívě hlavu, ale to bylo povětšinu času to jediné. “Podle mého názoru jsme byli lepším týmem hlavně v prvním poločase a vyhráli zaslouženě,“ konstatoval lakonicky trutnovský odchovanec. Byl to právě on, kdo se na úspěchu Dynama podílel měrou vrchovatou. V 90. minutě totiž svou hlavičkou rozhodl o tom, že všechny tři body zůstanou po sobotním souboji na jihu Čech. Centrovaný míč se snesl na hlavu Jana Grubera, po jehož střele se přes veškerá úskalí dostal kulatý nesmysl za brankovou čáru a Střelecký ostrov mohl propuknout v nadšení. “Šlo to od břevna do gólmanova zátylku a pak se to odrazilo do branky. Jsem nesmírně šťasten, že to tam spadlo, a zaplať pánbůh za to,“ zářil hrdina závěrečných minut. Při komentování rozhodujícího momentu zápasu neopomněl zmínit svou předchozí velkou šancí, z níž podle jeho slov měl být také gól. “Bylo to někdy kolem sedmdesáté minuty. Byla to skoro stejná hlava, ale brankář to dokázal skvěle vytáhnout,“ přemítá českobudějovický záložník.
Stejně jako jeho kolega z opačného křídla záložní řady Plocek i Gruber se zmiňuje o novém kormidelníkovi potápějící se bárky. “Trenér nám hlavně říkal, ať se ničeho nebojíme. Podle jeho pokynů jsme měli hodně roztáhnout hru, získat balony v křídelních prostorách, přecházet do útoku a centrovat do vápna. To se nám, myslím, povedlo,“ nemá výtky k Ciprovým praktikám bývalý hráč Mladé Boleslavi. I on sám na sobě vypozoroval s příchodem nového kouče jistou změnu. “Jedná se o to, že trenér Žák mě posílal při standartách na odražené míče. Dnes jsem měl za úkol chodit na přední tyč, což se nakonec vyplatilo a padl z toho gól. Je ale třeba přiznat, že jsme měli také trochu štěstí. Tomu jsme šli ale jistým krokem naproti,“ mne si ruce Gruber, kterého stále mrzí špatný výkon z úterního utkání v Mladé Boleslavi. “Hráli jsme tam opravdu špatně. Když ale budeme v příštích utkáních hrát třeba jako v Brně a přikloní se k nám i trochu štěstí, bude to dobré,“ uzavírá Jan Gruber.
Hodně sklesle a odevzdaně se po zápase trousili ze šatny hostí fotbalisté Drnovic. Jakpak by ne když ztratili drahocenný bod až v samém závěru urputného souboje. Jedním z posledních, kdo opouštěl prostor zázemí hlavní tribuny Střeleckého ostrova, byl Jaroslav Schindler. Mnoho fandů a znalců českobudějovického fotbalu si vzpomene, že to je přes dva roky zpět, když stál zkušený stoper ještě na druhé straně barikády. Po sestupu Drnovic do třetí nejvyšší tuzemské soutěže, se objevil v kádru tehdy ještě SK České Budějovice. “Samozřejmě si rád pokaždé vzpomenu na místo, kde jsem hrával. Tím spíš, když zde mohu přímo být,“ vybarvuje svůj příběh ryšavý obránce. Do jihočeské metropole si podle jeho slov jeli Moravané pro body. “Rozhodně jsme sem nejeli jenom něco zkoušet nebo hrát na náhodu. Přijeli jsme sem uhrát minimálně bod, v lepším případě vyhrát. To se nám však bohužel nepovedlo,“ klopí hlavu Schindler.
Drnovičtí vyrukovali na Dynamo s defenzivní taktikou, která se spoléhala na rychlé brejky. “Celkem se nám to i dařilo, ale v devadesáté minutě jsme dostali hloupý gól, která rozhodl, že si neodvezeme ani bod, což je veliká škoda,“ nevytrácí se rozmrzelý výraz z Schindlerovy tváře. Těsně před startem nastaveného času rozvlnil síť za Burešem Jan Gruber, jehož hlavička padla po nacvičeném rohovém kopu. “Přišli tam noví hráči, kteří vystřídali, a ve vápně jsme se nějak nedohodli. Byl v tom prostě bordel a můžeme si za to sami. Byla to jednoznačně chyba při přebírání hráče v pokutovém území při standardce soupeře,“ vysvětluje zkušený bek a na dotaz, zda se hosté nějak připravovali na standardní situace Jihočechů má jasnou odpověď: “Příliš jsme se na to nepřipravovali ani jsme to nijak zvlášť nesledovali. Příprava proběhla jako na každý zápas.“
Českobudějovický celek po rošádě na trenérském křesle výsledkově ožil. Ze souboje s mužstvem, které má čerstvě nového kouče, jde vždy trochu strach či nejistota. Tuto domněnku však stoper Moravanů popírá. “Jak říkám, připravili jsme se na to jako na každý jiný zápas. Samozřejmě víme, v jaké situaci Budějovice jsou, a že potřebují každý bod. Věděli jsme, že to nebude lehké utkání, a podle toho jsme také hráli,“ tvrdí Schindler. Spolu s trenérem Ciprem se do sestavy vrátil i renomovaný útočník David Lafata. O jeho sporu s vedením klubu se již napsalo mnoho, takže asi není třeba hlouběji rozebírat snad alespoň dočasně vyšuměnou aféru. Ačkoli mohl Lafatovi scházet přísný trénink, a nemusel být tedy v ideální fyzické ani psychické pohodě, nastoupil. “My jsme ani nebyli nijak překvapeni. Žádným zvláštním způsobem jsme se na jeho start nepřipravili. Podle mého názoru to není zase tak dobrý hráč. Hlavně měl tréninkové manko, které se rozhodně při hře projevilo a nakonec byl i vystřídán,“ všiml si drnovický stoper. Podle jeho slov je jediným nebezpečným střelcem v černobílém dresu Marek Kulič, jenž nemohl zasáhnout do startu jarní části, protože měl na kontě stopku za červenou kartu z utkání v Příbrami. “Kulič je podle mne daleko nebezpečnější než Lafata a my jsme se na něj také částečně připravili. Nechtěli jsme mu hlavně nechat příliš mnoho prostor, protože jsme si vědomi jeho rychlostních i hráčských kvalit,“ nastiňuje taktickou stránku hry Schindler. “Myslím si, že až na jednu výjimku se nám to povedlo,“ dodává. “Bohužel pro nás jsme prostě nezvládli závěr a zbytečně prohráli,“ uzavřel Jaroslav Schindler a se sklopenou hlavou vyrazil k autobusu směr Drnovice.
