Pozorný divák si v prvním poločase všiml, že obranná řada Dynama nehraje jako vždy ve čtyřech, ale pouze ve třech lidech. „Chtěl jsem po Rožboudovi, aby se více vysouval dopředu a podporoval náš útok. Proto hrála chvílemi obrana v tříčlenném složení,“ vysvětloval nezvyklou herní variantu Švantner. „Tento systém byl ale velice náročný na fyzičku, takže jakmile nás Prachatice začaly přehrávat, stáhnul jsem dozadu Ivana Dvořáka, aby hrála obrana v navyklém složení,“ dodal.
Domácí trenér Musil byl spokojen s předvedenou hrou, méně už s výsledkem: „S výkonem mohu být spokojen. Škoda jen, že se nám nepodařilo dát vyrovnávací branku. Ale útočná fáze hry se nám dnes vůbec nevedla.“ Další příčinu porážky viděl trenér i v nekompletní sestavě. „Byli jsme nuceni šetřit pár hráčů, kteří nebyli stoprocentně fit. Například Nitrianského jsem pustil do zápasu na posledních pár minut. Lituji pouze toho, že se utkání hrálo ve velice nepříznivou dobu,“ neopomněl Musil zmínit momentální postavení obou celků v ligových tabulkách. O nejlepším hráči zápasu měli oba trenéři jasno: „Dynamo dnes nemít v obraně Homoláče, patrně bychom dokázali uhrát příznivější výsledek. Za zmínku stojí i dobře chytající gólman Kafka,“ uvedl ještě Musil a Švantnerovi nezbylo než souhlasit. Na závěr si ale trenér Tatranu neodpustil ke svému starému známému malý vtípek: „Největší rozdíl byl ale dnes v trenérech. Být na lavičce někdo jiný než Pavel, tak Dynamo porazíme!“