Je mu devatenáct let, ale už toho stihl poměrně dost. V loňské sezoně poprvé nastoupil v Gambrinus lize, letos už i v základu a ve 26. kole letošního ročníku vstřelil svojí první branku v nejvyšší soutěži. František Němec tohle všechno zvládl proti Příbrami, jeho zřejmě oblíbenému soupeři. K tomu ještě studuje Gymnázium olympijských nadějí v Českých Budějovicích. V následujícím rozhovoru si můžete detailně projít jeho kariéru.

Fotbalové začátky a přestup do Dynama

Vraťme se úplně k vašim začátkům. S fotbalem jste začal v šesti letech v Písku. Kdo vás vůbec tehdy přivedl k fotbalu?
Přivedl mě k němu táta, který dlouho aktivně hrál. Pocházím z fotbalové rodiny, můj brácha hraje dodnes, děda také ve fotbale aktivně působil. Chlapi z rodiny mě k fotbalu dostali.

V Písku jste vynikal natolik, že jste přestoupil jako mladší dorostenec do Dynama. Kdo si vás tenkrát vyhlédl?
V Písku jsem hrál do dorostu, do svých šestnácti let. Tam si mě vyhlédl Petr Skála, jako šéftrenér mládeže v Dynamu. Poté jsem přešel do Budějovic do staršího dorostu B, který trénoval pan Vlček. Zde jsem strávil jeden rok, následovaly dvě sezony v áčku dorostu a pak jsem se přesunul do A-týmu mužů.

František Němec v akci

Jste mu za to vděčný, že si vás tenkrát vyhlédl? Že nebýt jeho, bůhví, kde byste dnes hrál.
Samozřejmě, byl jsem moc rád, že jsem mohl jít do Budějovic. Měl jsem i nabídku ze Slavie, kde bych se zapojil do přípravy, ale nabyla jistota, že tam zůstanu. Dynamo přišlo s “konkrétní nabídkou“ a chtělo, abych přestoupil hned. Proto jsem se rozhodl pro Budějovice.

Nabídka ze Slavie vás tolik nelákala? Přeci jen je to větší a slavnější klub.
Doma jsme se shodli na tom, že nebudu na nic čekat a půjdu do Dynama. Ve Slavii by to bylo nejisté. Když se mi bude dařit, tak se můžu posunout někam výš.

Necháte si doma poradit, když si nevíte rady?
Určitě si rád nechám poradit. Táta jezdí na všechny zápasy, i máma sleduje každý duel. K fotbalu mě vedli již od mládí a jsem jim za to vděčný.

Již v osmnácti letech jste pravidelně hrál ČFL. To byl rychlý rozjezd kariéry, ne?
V dorostu jsem již několikrát okusil Českou fotbalovou ligu za juniorku. To mi pomohlo i k tomu, abych se mohl zapojit do přípravy áčka. Za tyhle šance jsem byl moc rád.

V čem jste poznal, že je největší rozdíl mezi mládežnickými soutěžemi a dospělým fotbalem?
Hlavně ve zkušenostech. Je rozdíl, když nastoupím mezi borce, kteří mají v lize odehráno dvě stě, tři sta startů, než když hraju se stejně starýma klukama. V lize je to hodně o technice, naopak v mládeži se dost běhá. V “dospělém“ fotbale hráči přesně vědí, kde mají běhat a hraje se také v jiném tempu.

První start, první utkání v základu, první gól. A vždy proti Příbrami

První utkání v lize jste odehrál na konci loňské sezony s Příbramí. Byl start v první lize vaším cílem na startu kariéry?
Určitě to byl ten počáteční vrchol, kterého bych chtěl dosáhnout. A když jsem tehdy nastoupil s Příbramí na posledních deset minut, tak jsem byl hrozně šťastnej, že se to podařilo.

Pak následovala výborná letní příprava, ve které jste vstřelil tři branky, dvě na Hluboké s Jihlavou a jednu v Nové Včelnici se Slavií. Věřil jste, že byste se mohl dostat do základní sestavy v úvodu sezony?
V přípravě jsem se snažil jako jeden z nejmladších hráčů udržet se v kádru, což se mi nakonec podařilo. Tím, že se mi příprava vcelku vydařila, tak jsem v koutku duše doufal, že bych na podzim mohl dostávat nějaké šance. Ale nebylo to jednoduché. Do sezony jsme šli s tím, že hlavním cílem je záchrana a dokud nebudeme zachráněni, tak těžko dostanu víc prostoru. Nebylo to pro mě jednoduché období.

František Němec

Do základu jste se poprvé podíval doma s Příbramí, kdy Dynamo zaznamenalo první letošní výhru. Pomohlo i vám osobně, že Roman Lengyel vstřelil v úvodu dva rychlé góly a mohli jste být klidnější?
Samozřejmě. Byl to můj první zápas v základu, a že Lengy vstřelil dva góly a vedli jsme po čtvrthodině 2:0, to bylo velké plus. Hrálo se celému týmu dobře a i já sám jsem pak mohl hrát mnohem uvolněněji.

V Příbrami jste vstřelil svůj první gól v nejvyšší soutěži. Jaký je to pocit?
Pocit je to neskutečný. Každý gól, který dám, tak hodně prožívám. Když vstřelí člověk branku, tak je to skvělý pocit a že byl v lize? To je fantastické. (usmívá se)

Může vám to pomoci do dalších zápasů, že jste ho vstřelil tak brzy. Sám byste potom mohl s každým zápasem být nervóznější a nervóznější…
Samozřejmě je lepší se trefit takhle poměrně brzo, než na ten první gól dlouho čekat. Doteď jsem netušil, jaký je to pocit dát gól v první lize.

První start v lize máte s Příbramí, v základní sestavě jste byl také poprvé s Příbramí a první ligovou trefu máte též s Příbramí. Jako by se tento kruh v Gambrinus lize uzavřel.
Vypadá to, že Příbram je můj oblíbený soupeř (směje se). Takhle jsem nad tím ani nepřemýšlel a je to k zamyšlení.

Když nedostáváte tolik šancí v A-týmu, jedete pomoci strakonické farmě v divizi. Je pro vás dobré, že zůstáváte v zápasovém rytmu?
Je jasné, že když nedostávám tolik šancí za áčko, tak je důležité hrát a zůstat v tom herním rytmu. Tím, že letos není juniorka, tak jsou v roli farmy Strakonice. Když tam vstřelím gól, tak jsem samozřejmě taky rád.

Věříte, že když jste vstřelil první branku a mužstvo se již zachránilo, že budete ve zbytku ročníku dostávat více příležitostí?
Do konce sezony zbývají čtyři kola a v každém duelu chceme bodovat. Jestli dostanu víc šancí, to je spíš otázka na trenéra. Já samozřejmě doufám, že šanci ještě dostanu.

V kabině jste nejmladší ze všech. Jste smířen s touto rolí, že musíte nosit věci a podobně?
To je samozřejmé. Na tyto věci je nás v kabině víc, ale takhle to platí ve všech klubech. Tím si projde každý, že v mládí má podobné věci na starosti.

Když jste přišel poprvé do kabiny A-týmu, vykal jste některým starším hráčům jako třeba Rudolfu Otepkovi?
Přiznávám, že když jsem přišel poprvé do kabiny, tak jsem z toho měl trošku obavy. Nejstaršími v kabině byli Ruda Otepka a Pavel Kučera. Začal jsem jim tykat, ale byl jsem z toho trošku rozpačitý.

A jak to bylo při příchodu Tomáše Řepky. Neměl jste z něho trošku vítr?
Také jsme s mladšími kluky v kabině řešili, jestli mu máme tykat nebo vykat. Naštěstí to přijal v klidu, tykáme si a je to bez problémů.

Mladý útočník musí skloubit fotbal se studiem

Kromě fotbalu se věnujete i studiu na Gymnáziu olympijských nadějí v Českých Budějovicích. Školu jste vybíral ještě před tím, než jste přestoupil do Dynama?
Nejprve jsem zvolil gymnázium v Písku. Když už jsem tušil, že půjdu do Dynama, tak jsem si podal přihlášku i na GON. Na školu jsem se dostal, do Dynama přestoupil, takže se to pěkně skloubilo.

Zvládáte bez potíží spojení fotbalu a studia?
Jednoduché to samozřejmě není. Musím být každý den na tréninku a ve “volném čase“ se věnovat škole. Toho času mi moc nezbývá a mám náročný program.

Jak se k vašemu propojení studia a fotbalu staví obě strany, tedy vedení školy a trenéři?

Maturant František Němec
Dynamo je v kontaktu se školou, jelikož zde má spoustu fotbalistů z dorostu. Takže máme různé dohody a úlevy, všechno tedy probíhá bez větších problémů. Je výborné, že klub i škola jsou v kontaktu a snaží se, abychom měli co nejlepší podmínky jak pro sport, tak pro studium.

Chystáte se v budoucnu studovat dál?
To je otázka, která je doma často na pořadu dne. Zatím rozhodnutý nejsem, ale určitě bych chtěl jít na nějakou vysokou školu, protože nikde nemám jistotu, že za pět let budu hrát fotbal na vrcholové úrovni a je důležité mít nějaká zadní vrátka. To je ten hlavní důvod. Může přijít nějaké zranění a nějakou práci si budu muset najít, na což tu školu potřebuju.

Čím plníte svůj volný čas, kterého při řadě povinností asi moc nemáte?
Moc ho nemám, to je pravda. Ale volný čas trávím s přítelkyní, kamarády a také si velice rád zahraji FIFU. Momentálně hraji za Borussii Dortmund (usmívá se).

Máte v současnosti nějaký fotbalový cíl, kterého byste chtěl dosáhnout? Nakročeno máte dobře, již v devatenácti letech nastupujete v české nejvyšší soutěži.
Rád bych se časem zabydlel v základní sestavě a pravidelně v lize nastupoval. To je ten můj hlavní aktuální cíl.

Na čem musíte do budoucna zapracovat, abyste se posunul zase výš?
Každopádně potřebuji nasbírat nějaké zkušenosti. Když jsem na hřišti, tak ti ostatní hráči jsou v tom fotbalovém myšlení o třídu výš. Další věc je i technika, která je v lize také na vysoké úrovni.