Poklonu složil soupeři i Pavel Tobiáš, když pochválil nováčka za otevřenou hru a neodpustil si připomenutí zbabělé hry předchozího soupeře z Příbrami: „Boleslav byl zcela jiný soupeř, přijeli sem hrát fotbal.“ Více prostoru díky tomu dostávali i rychlí útočníci, kteří se hned v trojici proháněli v blízkosti soupeřovy branky. Jejich vytrvalá aktivní hra přinášela šance a po přestávce konečně i branky.
Velkou postavou zápasu byl bezesporu uzdravený Marek Kulič. „Souhlasím, že osoba Marka Kuliče byla jedním z důvodů, že jsme se dokázali tentokrát gólově prosadit. Stejně tak musím vyzdvihnout výkon Matouška, jenž po vystřídání ještě více rozhýbal hru a byl i u gólů,“ nešetřil chválou spokojený Tobiáš, který zmíněným střídáním útočníka Matouška za záložníka Grznára fanoušky částečně překvapil. Za stavu 1:0 se spíše očekávalo posílení obranných řad. „Od začátku jsme hráli na tři útočníky a nechtěl jsem to měnit, proto jsem Grubera stáhl do zálohy a útočnou dvojici doplnil o Matouška. Přiznávám, že to byl riskantní tah, ale ten vyšel. Aleš celý týden ukazoval, že patří na hřiště a odvedl na něm dobrou práci.“
Pavel Tobiáš se v závěru hodnocení nemohl vyhnout okamžiku, po němž hlediště zkamenělo v němém úžasu, to když David Lafata z několika kroků minul zcela prázdnou branku. „O přestávce jsme se o tom nebavili, ale po utkání už jsme se tomu společně zasmáli. Fotbal tohle občas přináší, viděli jste včera v Blšanech,“ připomněl situaci, kdy Luděk Zelenka po obejití sparťanského brankáře poslal míč do břevna. „V prvním okamžiku to bylo nepochopitelné, naštěstí jsme dokázali další šance proměnit a vydřeli nesmírně cenné body.“