Vedení klubu SK Dynamo České Budějovice zastupoval na středeční tiskové konferenci generální manažer Jiří Kotrba, jenž zcela otevřeně hovořil o chodu klubu a změnách, které během posledního období nastaly. Řeč přišla na změny v kádru, cíle pro sezonu a také na ekonomickou situaci klubu..

Jaká je současná strategie získávání nových fotbalistů pro prvoligový tým?
Všichni víte, že ještě před dvěma roky jsme měli náš základní kádr složený z poloviny z našich hráčů a z druhé poloviny z hráčů, kteří u nás byli na hostování. To vyplývalo ze smlouvy mezi Dynamem a Spartou, která se uzavřela při přestupu Kladrubského. V rámci této smlouvy můžeme ještě tento rok dva hráče na hostování do klubu přivést. V době, kdy se tato smlouva dělala, byl kádr Sparty daleko silnější. V poslední době sem ale chodili spíše hráči, kteří maximálně rozšířili náš kádr, ale nebyli těmi opravdovými posilami do základní sestavy. Naposledy třeba s Ladislavem Volešákem byl tehdy trenér František Cipro hodně spokojený, ale ti další hráči už pak nebyli takovéhleho kalibru, takže od této cesty jsme prostě museli ustoupit.

Zatímco loni přišlo do klubu větší množství hráčů, nyní v létě přišli prakticky jen dva..
V loňském roce jsme tedy přivedli několik hráčů, kteří se nám osvědčili. V tomto roce jsme vytipovávali přesně konkrétní místa. Pavel Tobiáš má za úkol skládat mužstvo dnes, ale vedení klubu naopak musí myslet na budoucnost. Naším cílem bylo získat stopera a to se příchodem mladého ambiciózního Jarabici podařilo. Teď bude záležet jen na trenérech a na mužstvu, zda se jim podaří tohoto hráče do týmu postupně zabudovávat. Náš záložník Hudson je u nás velmi spokojený, takže nám doporučil svého kamaráda Limu, který mohl být dalším novým stoperem našeho týmu. Přišel sem na testy a popravdě jsme s ním byli velmi spokojeni a moc nás mrzí, že nakonec nezůstal. Odešel proto, že mu jinde nabídli daleko lukrativnější podmínky. Když nám tohle přišel říct a ptal se nás, co my na to, tak jsme mu prostě museli říct, ať jde. Každý známe sílu peněž a fotbalový život trvá maximálně patnáct let a jestliže jsme mu nemohli vyrovnat ty podmínky, tak jsme mu nebránili v odchodu. Přestože jsme už s ním i jeho manažerem byli dohodnuti.

Během léta se s týmem krátce připravoval i další Brazilec Pires. Proč on nakonec v týmu nezůstal?
Co se týká Pirese, který byl s námi v Nové Včelnici, tak je pravda, že jsme sháněli i levého obránce. To je právě post, který bychom chtěli posílit nebo minimálně zdvojit. Žižka pouze alternuje na levém beku a je spíše stoperem, takže v případě zranění Martina Leštiny bychom neměli žádnou adekvátní náhradu, a proto jsme se snažili získat i levého obránce. To se nám nepovedlo, protože přestože Pires nehrál ve Včelnici špatně, vyhodnotili jsme ho spíše jako levého záložníka a ne obránce. Na tomto postu máme šestadvacetiletého Šímu a devatenáctiletého Jasanského a třetího dalšího hráče na tento post nepotřebujeme.

Podobně jako třetiligové béčko se začíná i A-tým postupně omlazovat..
Úkolem Pavla Tobiáše je předkládat další a další fotbalisty, kteří by mohli do týmu přijít. Zároveň máme ale určitý strop, přes který nechceme jít a snažíme se také spoléhat na naší mládež, kterou dle mého názoru tady děláme dobře. Samozřejmě vždy jsou nějaké rezervy, ale nemělo by vůbec žádný smysl, abychom deset let pracovali s našimi dětmi a nepokusili se je do kádru dostat. V posledních dvou letech je evidentní, že se snažíme do týmu zapracovat mladé hráče. Když jsme se dívali na kádr mužstva v posledních letech, tak jsme ho měli poměrně věkově starší. Dnes máme v kádru A-týmu minimálně polovinu hráčů mladší než třiadvacet let a to je právě ta cesta, kterou chceme jít.

Jako dobrá cesta se vám také ukázalo hostování hráčů ve druhé lize, že?
Ano, je to tak. Hned několik mladých hráčů jsme poslali na hostování. Například u Nitrianského se uvažovalo, že by mohl zkusit nastupovat v základní sestavě, ale nakonec jsme se rozhodli, že ho pošleme spolu s Dobalem na hostování do Čáslavi. Byli bychom rádi, kdyby jim toto hostování prospělo stejně jako Dolejšovi s Ondráškem, kteří byli v Čáslavi minulou sezonu. Pak už bude záležet jen na nich a na trenérovi, zda se dokážou prosadit do prvoligové sestavy.

Jak se finanční situace projevila na chodu klubu a případném posilování o další fotbalisty?
Již během zimy nám odešel jeden z hlavních sponzorů, společnost E.ON. My se snažíme tohoto partnera nahradit a dnes již víme, že se nám to podaří. Prostředky od tohoto nového partnera přijdou ale až ve třetím čtvrtletí a nyní se musíme soustředit hlavně na to, aby nám všechno vyšlo, abychom zabezpečili chod klubu, a to nejen A-týmu, ale také mládeže. V určitých chvílích nám to dělá problémy, ale pereme se s tím a myslím si, že všechny tyto věci překonáme. Až nahradíme E.ON, který byl v názvu stadionu, a také Skansku, která byla na dresech, tak si zase vydechneme a budeme v naprosto standardním režimu. V této chvíli jsme dělali hráče, kteří pro nás byli dostupní. Musím tedy poděkovat Pavlu Tobiášovi a všem, kteří se na přestupech podíleli, že jsme do týmu dokázali přivést za minimální finanční prostředky slovenského reprezentanta Jarabicu a Meszároše, kterému ve Slovanu skončila smlouva. Během tohoto přestupního termínu jsme samozřejmě dbali především na kvalitu, ale zároveň jsme koukali na to, kolik tento hráč stojí. Loni to bylo jiné, protože příchody všech hráčů nás tehdy stály hodně finančních prostředků a ještě dodneška ty hráče splácíme. Až všechny hráče splatíme, tak se můžeme třeba pustit do nějakého dalšího lukrativního přestupu, abychom po vzoru Jardy Černého sehnali někoho, kvůli komu bude na fotbal chodit více než tři tisíce diváků.

Můžete nastínit, jaký je vlastně rozpočet klubu pro novou sezonu a zda je naplněný?
Pokud počítám s tím novým sponzorem, tak rozpočet naplněný pro novou sezonu máme. Náš rozpočet je zhruba něco okolo šedesáti milionů korun. Můžeme ho překročit pouze ve chvíli, kdy dokážeme nějakého hráče prodat. S akcionáři klubu máme dohodu, že když dokážeme prodat nějakého hráče, tak polovinu finančních prostředků můžeme využít k nákupu někoho jiného. Pokud se nám tedy podaří prodat někoho za veliké peníze, tak i za větší peníze pak můžeme dále někoho nakupovat.

Bylo složité během léta udržet základní kádr pohromadě, neměl některý z hráčů snahu odejít do jiného mužstva?
Snažíme se hráče zbytečně nerozmazlovat. Zároveň se ale snažíme těm hráčům, kteří jsou pro nás nosní, vytvořit takové podmínky, aby nemuseli přemýšlet, že chtějí někam odcházet. V tomto směru jsme asi všichni spokojeni, přesto si ale myslím, že patříme z tohoto pohledu ke klubům, který by byl rozmařilý a který zbytečně vyhazuje peníze.

Hodně se také hovoří o útočníkovi Janu Svátkovi. Jaká je situace okolo tohoto hráče?
Svátek nás stál hodně finančních prostředků a bylo tedy velmi složité rozhodnout, co dál. Víme, že ztrácíme prostředky, které jsou pro nás vzácné a těžce získané. Honza Svátek se tu v loňské sezoně neprosadil a ani ta odezva diváků nebyla úplně ideální. Takže jsme se s ním domluvili, že pro něj bude lepší, když by třeba odešel alespoň na hostování do jiného prvoligovému klubu. I když nás stál hodně peněz, tak mu nebráníme, aby hrál proti nám. Nechceme tu investici ztratit, takže jsme mu nabídli, že může odejít do jakéhokoliv prvoligového nebo zahraničního klubu, samozřejmě bychom preferovali jeho přestup. Všichni asi víte, že ten trh je v současné době hodně složitý a kluby mají co dělat, aby naplnily své rozpočty. Málokterý klub má tolik peněz, aby mohl utrácet například jako Slavia. Většina to řeší tak, že hráče do svých týmů bere ve chvíli, kdy těmto hráčům končí smlouvy. Pryč je doba, kdy byl hráč půl roku před vypršením smlouvy z klubu vyhozen, když nehodlal podepsat novou smlouvu. Nyní je naprosto běžné, že hráč se s klubem dohodne a ještě normálně dohraje sezonu a pak klub třeba opustí. Svátek nyní trénuje s béčkem a my bychom preferovali jeho odchod do jiného prvoligového týmu nebo do zahraničí. 

Jaké jsou vlastně cíle týmu pro novou sezonu?
My jsme hráčům ani trenérovi nevypisovali žádné prémie za konečné umístění, že musí být do dvanáctého, desátého nebo pátého místa. Jestli jsme loni získali třicet šest bodů, tak bychom chtěli, aby letos ta hranice byla alespoň čtyřicetibodová. Cílem týmu je prostě udělat zase další krok dál. Na jaké umístění to vyjde, to ukáže až čas. Hranice spokojenosti našeho klubu je letos čtyřicetibodová. Cíle jako boj o záchranu tady již byly jsem rád, že je to už čas minulý a že nyní si můžeme klást jiné a vyšší cíle. Pokud bych měl naše cíle převést na umístění v tabulce, tak bychom byli rádi, kdybychom se v tabulce umístili na příčce, která bude jednociferným číslem.