Poslední zápas sezóny sliboval zajímavý duel se "sešívaným" pražským "S". Na podzim se Dynamu podařilo získat na Strahově, k nemalému šoku fanoušků Slavie, všechny tři body. Pražané přijeli s vědomím, že třetí místo už nezískají, ale i s klidem, že je čeká Pohár UEFA. Jihočeši mohli být v klidu také, díky svému umístění ve středu tabulky. Kdyby získali bod navíc, nikomu by to nevadilo a při zisku plného počtu bodů by se dostali na 7. místo.
Fanoušci, kteří byli v Plzni, se jistě těšili, že do posledního utkání nastoupí tým radostně a že se třeba dočkají pohledného a záživného fotbalu, který by ukončil téměř nečekaně kvalitní a úspěšnou sezónu. Na to, že se jednalo o 30. kolo a že bylo pěkné jarní počasí, si na Střelecký ostrov našlo cestu slušné množství diváků. Před výkopem dostal ocenění za záchranu života jeden hodný pan rozhodčí a Evžen Amler obdržel dárkový koš, neboť mával svůj poslední zápas (z věkového důvodu).

Jihočeši začali svižným tempem, ba přímo náporem a brankář Černý musel být, díky svým zadákům, dosti zděšen. Při Slavii však zřejmě stáli všichni fotbaloví svatí. Příznivci černobílých museli mít ovšem z úvodních minut nesmírnou radost. Po prvním pokusu Pražanů, který končil odvráceným rohovým kopem, začali kotelníci Slavie skandovat jméno své hvězdy - Pavla Kuky. Jelikož ani jedna zhruba z pěti budějovických šancí nebyla proměněna, ačkoli chybělo velmi málo, hosté se začali osmělovat a více útočili. Velké šanci Sešívaných zabránil zběsilou tečí David Homoláč a Míra Seman se jen přikrčil, když míč prosvištěl těsně nad břevnem. Webmasteři Slavie se potutelně smáli, že si Homoláč málem dal vlastňák. Po hbité akci, kterou zahájil Martin Leština a chtěl dokončit Marek Kulič s Ivanem Dvořákem, začali diváci trochu povzbuzovat. Byl to spíš jen šum jako v úle. Gólové pokusy a velká aktivita provázela dění obou stran a hra byla vcelku vyrovnaná.

Po čtvrthodině měla obrovskou šanci Slavie, ale Miroslav Seman vedení hostům nepovolil. Stejně tak i Vlado Pončák, který vykopával míč z brankové čáry. To už se jistě divákům tajil dech. Slavia si díky faulům černobílých vypracovala několik slušných standardních situací. S nápovědou sešívaných webmasterů je však Martin Müller zahrával povětšině do svých spoluhráčů nebo protihráčů. Z tribuny se ozval dětský hlas: "My chceme gól!" Patřilo to Jihočechům. S přibývajícími minutami aktivita nepolevovala, ale příležitost ke gólu si oba týmy kazily nepřesnostmi. Z hlavní tribuny, sektoru D, se ozval hromový hlas: "Dynamo!" a kotel červenobílých na to odpověděl: "My jsme Slavie, vy nejste nic!" Po půlhodině úsilí přece jen trochu polevilo. Nádhernou šancí byla akce domácích, při které Martin Vozábal málem zbořil Černého branku ránou do tyče. Mladíček Švec byl Martinovi Vozábalovi neustále v patách. Když se ho budějovický kapitán na chvíli zbavil, pochválil ho za to dokonce pan Čadek starší slovy: "Dobře, Vozi!". Vtipné bylo, že při faulu na Aleše Matouška pustili moderátoři kankán. V závěru půle pak dali z rohového kopu hosté svůj gól. Z tribuny okamžitě zazněl příkaz: "Vyrovnat!", ale to už byla první pětačtyřicetiminutovka ukončena.

Po přestávce, ve které probíhalo nejen dívčí představení ve středovém kruhu, ale i soutěž, se na hlavní tribuně zhmotnil dětský fanclub Davida Lafaty a sem tam vykřikoval jeho jméno. Dění na hřišti však už víceméně nebylo zrovna zajímavé. Domácí si vytvořili opět několik gólem zavánějících šancí, ale nedařilo se jim překonat Černého a teď již více ostražité zadáky. Diváci začínali být nespokojeni a sem tam se ozýval pískot. Pochvalu by však zasloužil David Homoláč, který bránil jako Golem, a to dokonce i v leže. Hrálo se mezi šestnáctkami. Do bručení zoufalých domácích fandů se ozvalo zase dětskými hlasy "Dávid La-fa-ta!" a z rohu u severní branky drsné: "Slavia Praha!". Kotelníci také vytáhli červenobílá papírová srdce s číslem 8, což je číslo dresu Václava Kolouška. Lafata byl velmi aktivní a pořád se hrnul k brance Pražanů. Chybělo mu však střelecké štěstí. Zřejmě je vyplýtval v Plzni, kde dal svůj hattrick. Chybělo skutečně velmi málo. Někteří jedinci už jen žalostně skučeli a drželi se za hlavu, když tam nespadl ani, snad již desátý, pokus. Alespoň však diváci uznale zatleskali.

Dynamo se, seč mohlo, snažilo vyrovnat a Slavia v podstatě jen kontrolovala hru. Zřejmě i proto vyběhl od lavičky Josef Csaplár a udílel svým hráčům rady. Seman se poté v brance nenudil, ale pomáhala mu také defenzivní řada. Když v 73. minutě zatáhl Aleš Matoušek míč po pravé straně k lajně a naservíroval jej jako na zlatém tácu Lafatovi, který jej o krok netrefil, byli fanoušci už trochu zoufalí. Po faulu Míly Pennera rozehrál Müller standardku přímo do trojčlenné zdi - konkrétně do Martina Vozábala a webmaster Sešívka se zasmál: "To je dobrá střelnice! Do tý zdi bych si dobrovolně nestoupnul!"

Posledních 10 minut bylo velmi nezáživných. Snad až na to, že asistent Amler velkoryse nemávnul Slavii rohový kop, Kuka se proti tomu ohrazoval a poté, co ho "Amler prásknul" (webmaster Sešívka - "Poslední Amlerovo udání v Lize"), dostal žlutou kartu za protesty. V 84. ještě spoluprací Lukáše a Tomáše Doškových mohla přijít jedna firma o reklamní tabuli, neboť ji Tomáš Došek málem zlikvidoval svojí střelou. Když pak ani po faulu na Martina Smíška nepomohl ke gólu Míra Seman, který opustil svou svatyni a přiběhl do vápna ke svým spoluhráčům, odvezli si Slávisté do hlavního města tři body.

Hodnocení hráčů:
Deník Sport: Seman 6, Penner 5, Horejš 5, Homoláč 6, Pončák 5, Leština 4, Vozábal 6, Dvořák 4, Matoušek 4, Lafata 6, Kulič 5
MF Dnes: Seman 1,5, Pončák 2,5, Horejš 2, Homoláč 2,5, Penner 2, Leština 2,5, Vozábal 2, Dvořák 3,5, Matoušek 4, Lafata 1,5, Kulič 4
Známka rozhodčího Královce: delegát Dofek 8 Deník Sport 6 (dobrý)