Zmoklí fotbalisté obou týmů se trousili do kabiny s pocity zklamání a ztráty. Přestože si obě mužstva rozdělila po bodu, málokdo s ním byl spokojen. Domácí chtěli upevnit svou pozici v první polovině tabulky, hosté bojovali o přežití nejvyšší soutěži a z obou pohledů je jediný bod málo. „Ukázalo se, proč jsou Blšany na pátém místě jarní tabulky,“ připomněl sílu soupeře Jan Gruber, jenž se na hřiště dostal až dvacet minut před koncem. Právě on se mohl stát hrdinou. To když se tváří v tvář gólmanovi Chvalovskému rozhodl pro podobný dloubáček, kterým se tak proslavil na Euru 96 Karel Poborský. Blšanský brankář pak musel natáhnout všechny svaly, aby jeho pokus vyškrábl na roh.
„Dostal jsem míč od Vozyho už hodně do úhlu. Tušil jsem, že Chvalovský bude chtít vyběhnutím vykrývat úhel střely, tak jsem ho zkusil přehodit,“ popisoval svou šanci Gruber, který by se podle vlastních slov pro stejné zakončení rozhodl znovu. „Nemyslím si, že by to bylo špatné řešení, chybělo mi deset čísel, abych byl slavný. Nejvíc mě ale mrzí, že se neudržel jednobrankový náskok,“ posteskl si Tobiášův žolík.

Stejně jako ostatní spoluhráči, litoval i nejaktivnější fotbalista zápasu na straně domácích David Lafata promarněné vedení se zachraňujícím týmem. Právě on svým gólem těsně před přestávkou odstartoval pod tribunou známou „kolébku“, když s ostatními poslal pozdrav v týdnu narozené dcerce Martina Leštiny. „Blšany sice v první půli trefily tečovanou střelou břevno, ale i my jsme měli dost šancí. Dvě nebo tři přišly po rozích, nějaké vyplynuly i ze hry. Z tohoto pohledu je asi remíza spravedlivá,“ uznal Lafata. I když úspěšný střelec i ve zbytku utkání hýřil pohybem a snahou, nedokázal ani on strhnout z blšanského týmu nálepku soupeře, se kterým Dynamo nevyhrává. A to ani na osmý pokus. „Neřekl bych, že je to nějaký komplex, na neúspěšnou bilanci jsme nekoukali. Ale zápas jsme si sami vůbec neulehčili, až příliš jsme nakopávali míče, což proti jejich vysokým hráčům nemělo moc šancí na úspěch.“

Šťastný otec Martin Leština měl během celého zápasu spoustu starostí s nejsilnější řadou Blšan, tedy s útočníky Pešírem a Zelenkou. „Oba dva jsou výborní hráči, nebylo snadné je hlídat. Nakonec se nám to povedlo a gól nám dal paradoxně záložník,“ hořce se Martin usmál při vzpomínce na Šelichovu vyrovnávací trefu.

Právě Radek Šelicha svým úspěšně zakončeným průnikem zachoval ligové vesnici prvoligovou naději. „Do zápasu jsme si věřili, celé jaro hrajeme dobře. Trenér Bílek nám vrátil sebevědomí a do každého zápasu teď chodíme s větší silou. Věděli jsme, že Budějovice hrají hodně kombinačně a budeme moci utíkat do rychlých brejků. To se potvrdilo a dostali jsme se do docela vysokého množství šancí. Nebyly to možná až tak vyložené příležitosti, ale střel z vápna tam bylo dost. Nebyli jsme daleko od vítězství,“ shrnul blšanský záložník. Po podzimu odepsané mužstvo se vrátilo do hry a sympaticky bojuje o prvoligovou příslušnost. „Bod nic neřeší, měli jsme tu vyhrát,“Michal Polodna, který tentokráte musel kvůli zranění zápas sledovat jen z tribuny. I jeho víra v záchranu je ale silná, sestupovou matematiku má dobře propočítanou. „Žižkov si to asi pohlídá, ale teď do boje o záchranu spadlo Brno,“ přidal si do seznamu největších konkurentů i klub jihomoravské metropole.

Ani Dynamo nechce vyklízet své tvrdě vybojované pozice. Boj do posledního zápasu slibuje Martin Leština: „Osmá nebo sedmá pozice rozhodně není tímto bodem ztracena. Hrajeme v Plzni, což nám dává naději si ještě polepšit. Uděláme pro to všechno.“