Veškeré historické bilance sice byly prodlouženy, ale Jihočechům to přesto nestačilo. Pomýšleli na víc. S Plzní už deset let neprohráli, leč remíza pro ně tentokrát byla málo. V posledním domácím zápase sezony se s vlastními fanoušky totiž chtěli rozloučit vítězstvím. Nakročeno k tomu měli dobře. „Do třicáté minuty jsme hráli dobře,“ souhlasil záložník Petr Šíma.

„Ve zbytku zápasu už to ale nebylo ono,“ dodal posmutněle. Pro něj to bylo vůbec speciální utkání. Před Dynamem v nejvyšší soutěži oblékal dres pouze Plzně, kde do letošní zimy strávil posledních deset let své kariéry. O zvýšenou motivaci tak měl postaráno. „Slíbil jsem klukům, že v případě výhry něco do kabiny dám,“ potvrdil nepsaná pravidla Petr Šíma. Své spoluhráče ale nakonec ničím nepohostí. Jihočeši s Plzní remizovali 1:1. A to i přesto, že už v 16. min. šli do vedení.

Vedoucí gól je uspal

Po rohovém kopu Šímy se hlavou trefil kapitán Horejš. „Jednalo se o nacvičený signál,“ prozradil David Horejš, který si naskočil na přesný centr a poslal jen přesně k levé tyči Ticháčkovy brány. Plzeňský brankář se po míči ani nenatahoval a zůstal jako zkoprnělý stát na místě. „Vedoucí gól nás ale poté paradoxně trochu uspal,“ mrzelo blonďatého obránce.

A nutno podotknout, že dění na hřišti se mu podařilo vystihnout zcela přesně. Aktivní hra Dynama měla skutečně trvání zhruba jen půlhodiny. „Ta byla z naší strany výborná. Soupeře jsme k ničemu nepustili a měli hru pod kontrolou,“ mínil Šíma. Ne že by hostující Viktoria nějak znatelně přidala na obrátkách, ale Dynamo opravdu spíše mírně polevilo. Ve 41. min. se Plzeň dokonce dočkala vyrovnání, když ze zmatku ve velkém vápně Dynama vyrovnávací gól vydoloval Varadi. „Je pro mě naprosto nepochopitelné, jak k tomu mohlo dojít. Není možné, aby hráč zakončoval sám téměř na brankové čáře,“ kroutil hlavou Tomáš Hunal.

Po přestávce se obě mužstva už nikam nehrnula. Zejména svěřenci Františka Straky zahrávali několik standardních situací, ale ke gólu měli nejblíže asi Plzeňští. Varadimu v samostatném úniku však na poslední chvíli míč přímo před nosem ukopl vyběhnuvší gólman Kučera.

Vozábal musel mít potvrzení

Od 32. min. se o pokoření soupeřovy obrany pokoušel i Martin Vozábal, který se na hřiště vrátil po dvouzápasové pauze. Na první pohled ale bylo znát, že po nemoci ještě nebyl zcela zdráv. Do zápasu naskočil z důvodu zranění Pavla Mezlíka. „Bylo to pro mě strašně těžké,“ utrousil Martin Vozábal. Z původně vypadající obyčejné chřipky se totiž nakonec vyklubala nemoc nadělající pořádnou paseku. „Zhubnul jsem snad čtyři kila a celkově strašně zeslábl. Před zápasem jsem trénoval jen pár posledních dní. Prodělal jsem několik vyšetření a až na základě krevních testů mi doktor vystavil potvrzení, že do zápasu vůbec mohu nastoupit,“ uvedl Martin Vozábal.

I u něj tak kromě velké únavy bylo znát zklamání. Dynamo sice natáhlo domácí neporazitelnost s Plzní na devět utkání, což znamená, že Západočeši na E.ON Stadionu v historii české nejvyšší soutěže ještě nikdy nevyhráli. Ale to k radosti nestačilo. V závěru nepříliš povedeného jara se Českobudějovičtí v posledním domácím zápase se svými diváky výhrou nerozloučili.